FINANCE A BANKOVNICTVÍ

FINANCE A BANKOVNICTVÍ - OBSAH

2010-12-06T12:22:00.000-08:00

Bankovnictví

2010-10-29T07:54:00.000-07:00

Bankovní systém v ČR
Bankovním systémem nazýváme souhrn všech bankovních institucí v daném státě a organizaci vzájemných vztahů mezi nimi.
v každé zemi je tato soustava výsledkem historického vývoje a má vždy určité specifické rasy, jimiž se bankovní systémy jednotlivých zemí liší.
Společným rysem všech bankovních soustav v tržních ekonomikách je existence dvoustupňové soustavy, kterou tvoří centrální banka a obchodní banky.

Centrální banka
Pověřena emisí (výdejem) peněz a dalšími úkoly, které jí zásadně odlišují od ostatních obchodních bank.
V ČR je to Česká národní banka (ČNB).

Česká národní banka
Tvořena ústředím se sídlem v Praze.
Pobočky v krajských městech (ČB – kraj lanovky).
Účelové organizační jednotky jsou tam, kde nejsou pobočky.
Nejvyšší orgán je Bankovní rada – má 7 členů :
guvernér
2 viceguvernéři
4 vedoucí pracovníci
- členy jmenuje prezident na dobu 6 let
Jménem ČNB jedná guvernér.
ČNB je právnická osoba.
Nezapisuje se do obchodního rejstříku.
Má v majetkoprávních vztazích při nakládání s majetkem postavení podnikatele.
Cílem ČNB je zabezpečit stabilitu české měny, určovat měnovou politiku, vydávat bankovky a mince, řídit peněžní oběh, platební styk, zúčtování bank, péči o plynulost a hospodárnost.

Úkoly ČNB
I. Emisní činnost
Vydávání peněz a řízení oběhu peněz.
Pověřuje tiskárny k výtisku bankovek a mincovny k ražbě mincí.
Má právo stahovat peníze z oběhu.
Vydává pamětní mince.

II. Řízení měnové politiky
Působí na ekonomiku a její rovnováhu prostřednictvím množství peněz, které jsou v oběhu a tím zajišťuje stabilitu řízení množství peněz v oběhu.
Využívá:
1) Ekonomické nástroje:
a) Diskont (úrok) – cílená na zdražování a zlevňování
úvěrů, které ČNB poskytuje ostatním bankám

b) Povinné minimální rezervy – představují povinné
vytváření pohledávky obchodních bank u centrální,
které ale nemohou použít a jsou stanoveny
podílem z krátkodobých a dlouhodobých depozit
(vkladů).

c) Operace na volném trhu – může nakupovat nebo
prodávat cenné papíry, zejména krátkodobých

2) Administrativní nástroje – centrální banka určuje nejvyšší možnou hranici úvěrů
a úrokových sazeb

III. Devizová politika
Centrální banka stanovuje kurz koruny a cenu zlata.
Kurz koruny je stanoven podle tzv. měnového koše (v ČR k Euru a dolaru).
Devize jsou pohledávky znějící na cizí měnu a splatné v zahraničí.
Valuty jsou bankovky a mince znějící na cizí měnu.
Revalvace je zhodnocení koruny, zvyšuje kurz měny vůči jiné měně (10 Kč = 1 Euro)
Devalvace je znehodnocení koruny, snižuje kurz měny vůči jiné měně (30 Kč = 1 Euro)

IV. Správa státních rezerv a vedení účtu stát
Rezervy jsou devize a zlato (uloženo v zahraničí).
Půjčuje státu peníze.

V. Dohled nad bankovními činnostmi
Nemá právo cokoli obchodním bankám přikazovat, ale má nad nimi dohled prostřednictvím ekonomických nástrojů.

VI. Obchodní činnost
Centrální banka obchoduje s cennými papíry (dluhopisy – obligace – dlouhodobé a státní pokladniční poukázky – krátkodobé).

Pravomoci ČNB
1) Kapitálová přiměřenost (adekvátnost kapitálu)
Právo limitovat celkové množství aktivit (úvěry, závazky) ve vazbě k velikosti základního kapitálu obchodních bank.

2) Adekvátnost likvidity
Likvidita je platební schopnost.
Může se použít pouze taková struktura krátkodobých (do 1 roku), střednědobých (1-5 let), dlouhodobých (nad 5 let) úvěrů, které odpovídají stejné kvalitě úvěrových zdrojů (vklady).

3) Adekvátnost účetního a kontrolního systému banky
Každá banka musí být bezpečnostně zajištěna a musí mít technologická zařízení.

4) Refinanční úvěr
Krátkodobý úvěr, který poskytuje centrální banka obchodním bankám.
Má čtyři podoby.
a) Rámce – obchodní banky mají stanoven jen určitý objem úvěru, který si mohou obchodní
banky půjčit
b) Aukce – centrální banka vyhlašuje termíny konání aukcí o úvěr a podle určitých pravidel,
které stanoví, obchodní banky mohou úvěr získat jako dodatečný zdroj
c) Lombard – úvěr poskytnutý na základě zástavy cenných papírů nebo na zástavu jiných
majetkových hodnot (licence, patenty)
d) Prostřednictvím trhu – centrální banka vyhlašuje podmínky pro získávání úvěru, za tržní
cenu (drahé)

Centrální banka vede účty obchodním bankám prostřednictvím tzv. clearingového centra, v něm se shromažďují (sumarizují) denní převody obchodních bank.
Pokud obchodní banka nemá na zaplacení, musí si pučit od jiných bank.

Obchodní banky
Jsou v kontaktu s klienty.
Jsou to podnikatelské subjekty.
Sledují spokojenost klientů a dosažení zisku s bankovních obchodů.
Musí mít licenci od centrální banky a ministerstva financí.
Obchodních bank je více než 60.
Největší jsou:
- Komerční banka
- Česko-slovenská obchodní banka (ČSOB)
- Český spořitelna

Zabývají se:
a) Pasivními obchody
b) Aktivními obchody
c) Neutrálními obchody

a) Aktivní obchody
Všechny operace, při kterých banka schormažďuje kapitál.
Největší význam mají vkladové operace.
S vkladovými operacemi jsou spojené náklady.
Z vkladů se vyplácí úroky a ty tvoří největší část provozních nákladů.
Mezi pasivní obchody patří:
1) Vkladové operace (depozita) – banky vystupují vůči
vkladatelům jako dlužníci, pro banku má největší význam čas.
struktura vkladů
- časová struktura:
1) Vklady na požádání – ukládá se na účet
klienta, může je vybírat každý den
2) Termínované vklady – peníze, kde vlastník vkladu ví že nebude
peníze určitou dobu potřebovat
3) Úsporové vklady – peníze, kdy si klient
postupně ukládá s motivem
pozdějšího nákupu a výběru,
kombinují s výpovědní lhůtou

2) Vklady a půjčky od jiných bank – probíhají na mezibank. trh
prostřednictvím počítačové sítě, krátkodobé operace
zabezpečují likviditu banky nebo slouží k aktivním obchodům
poté mají možnost si pučit od centrální banky

JOBING - Princip úspěchu

2010-04-07T02:32:00.000-07:00

Princip úspěchu: Soustřeďte se na to, na čem nejvíce záleží

1. Vaše pracovní prostředí = zaměření

Pokud chcete udržovat své zaměření a být schopen provést vaši práci v rozumném časovém úseku, je nezbytné mít správné pracovní prostředí. Mít místo, kde můžete vykonávat svou práci bez rušivých momentů.

Osobně nenávidím domácí kanceláře. Myslím si, že domov by měl být místem, kde se přicházíte zrelaxovat, být se svou rodinou a obnovit si energii. Mít přenosnou kancelář namísto domácí kanceláře, vám dává svobodu pracovat tam, kde vám to nejlépe vyhovuje.

Další poznámka k vašemu kancelářskému prostředí: vždy si ho udržujte čisté. Rušivé momenty ruší. Pokud chcete dělat méně a dosáhnout více, potřebujete jasné zaměření, ne rušivé momenty.

2. Dělejte si byznysové poznámky

To je nápad, který jsem převzal od Richarda Bransona, který řekl, že jeho podnikatelské poznámky zachraňují jeho podnikání každý den. V mém kapesním PC je seznam pravidelně obnovovaných poznámek a nápadů o mém podnikání. Jen zařazováním některých těchto nápadů, které jsem si zapsal, mají často za následek zvláštní podnikatelský úspěch.

3. Seznam "udělat"

Můj seznam "udělat", který je obsažen i v mém kapesním PC, je organizován podle kategorií. Například, domů, cvičení na kytaru, nakupování. Každé ráno se na tento seznam podívám (mám 21 kategorií) a na můj seznam cílů a vyberu si jen 3 věci, které v ten den udělám. Tyto úkoly si zapíši na list papíru A 4, který je 3 krát přeložen tak, aby se mi vešel do kapsy. Tyto úkoly jsou seřazeny jako ABC podle důležitosti a každý den si připravím nový list papíru.

4. Naplánujte si svůj den

Já si svůj den plánuji. Ne věci, které musím udělat.
Například. Denně napíšu 1 článek. Denně dvakrát odpovím na e-maily během 30 minut, nikdy déle. Za den dělám na 15 minut sociální marketing, nikdy déle. Vím, že odpoledne, po obědě, jsem obvykle trochu ospalý. Na ten čas si neplánuji nic důležitého.

5. Zaměstnejte ostatní

Toto musíte dělat, když se chcete zaměřit pouze na to, v čem jste dobří. Nemusíte zaměstnávat jednu dobrou osobu na 40 hodin týdně, pokud je někdy lepší zaměstnat 2 skvělé lidi na 20 hodin každý týden.

Tito zaměstnanci by vám měly ulehčit od nějakého stresu. Pokud ne, minulo to účel. Rychle zjistěte, co děláte vy nebo oni špatně nebo zaměstnejte někoho jiného.

6. Jednu hodinu týdně si vynahraďte na zrcadlení

Vypněte televizor, hudbu, internet, telefon, děti, manželku, psa a sousedy
Sedněte si se svými poznámkami a cíli někde do ticha a zpětně přemýšlejte nad posledním týdnem: Co šlo dobře? Co jsem mohl udělat lépe? Myslete na následující týden: co je třeba udělat? Jak dosáhnu toho, abych to udělal?

7. Použijte technologii

Leccos, co v podnikání děláte opakovaně, může být zautomatizované. Najděte způsob jak to provést a získáte mnoho volného času.

Já například používám bezplatný systém nejen na sestavení mé databáze a na to, aby se obnovovala, ale také na posílání masových e-mailů a automatické odpovídání na e-mailové dotazy, které dostávám v pravidelném čase. Tento jednoduchý software mi ušetří zhruba 2 hodiny denně, 12 hodin týdně a téměř 1měsíc za rok. Jak to vím? Program sleduje, jak dlouho mi zabere napsat tyto e-maily a kontakty od začátku a pak stále, když to za mne udělá, ušetří se čas a program ukáže nárůst. Fantastické! Nejen program, ale i jeden měsíc navíc každý rok!

8. Udržte si pozitivitu

Když mám dobrou náladu, odvedu mnohem lepší práci. Pokud nejsem šťastný, obvykle si potřebuji jít zaběhat, přečíst dobrou knihu, podívat se na dobrý film nebo strávit čas s pozitivními přáteli. Vaše nejlepší je ještě lepší, když se cítíte pozitivní. Ujistěte se, že máte způsob na to, abyste se tak cítili každý den.

9. Pareto princip

Pareto princip říká, že méně než 20% čehokoliv, co děláme, přináší okolo 80% výsledků. Pokud se na to podíváme takto, pomůže nám to uvědomit si, že nejvíce musíme zaměřit naši pozornost na to, kde musíme zaměřit naši pozornost v jakémkoli daném čase. Zeptejte se sami sebe dokud pracujete: "je to, co právě dělám nejproduktivnější způsob trávení mého času?"

10. První věci první

Tři nejdůležitější věci, které jste si zapsali, abyste je každý den dělali, by měly být učiněny dříve, než všechno ostatní. Rutinní úkoly mohou počkat. Věnujte si pocit úspěchu dříve, než uděláte něco, co děláte běžně, jako například e-maily, telefonáty, prodávání zákazníkům, atd..
Nemůžete se pohnout vpřed, pokud se stále zabýváte urgentními důležitými úkoly. Musíte se ujistit, že v pravidelném čase děláte tyto věci, které možná uděláte jenom jednou, ale pozitivně ovlivní vaši schopnost dosáhnout váš dlouhodobý cíl.

Jak se ujistit vy, že to, co musí být učiněno se opravdu udělá? Dejte nám vědět v komentářích ....

Tento text poskytla společnost JOBING s.r.o.
JOBING - Týdenní posudek
JOBING - Sebemotivací k úspěchu
JOBING - Představte každého hovořícího
JOBING - Probuďte se a dosáhněte úspěchu každý den
JOBING - Princip úspěchu
JOBING - Organizování úspěšných setkání
JOBING - Neustálé vylepšování se
JOBING - Neuspět nebo uspět
JOBING - Mám toho hodně
JOBING - Jak získat charisma
JOBING - Jak vyniknout v místnosti plné lidí
JOBING - Jak se stát úspěšným
JOBING - Jak se mám stát úspěšným v ......
JOBING - Jak důležité je oblékání pro úspěch
JOBING - Jak dotáhnout věci dokonce - příručka pro začátečníky
JOBING - Jak být člověkem, na kterého se budou ostatní obracet
JOBING - Buďte úspěšný v tom, že donutíte jiné poslouchat
JOBING - Čtyři nápady jak dělat prezentace
JOBING - Špičkový osobní výkon
JOBING - inspirace pro pracovní život

DPFO ze závislé činnosti

2009-06-25T02:06:00.000-07:00

100 %

70 % Magistrátní města 30 % Státní rozpočet

- o hospodaření obce platí univerzální předpisy

- obce získávají příjmy pouze z těch věcí, které na jejich území skutečně existují

- obec má právo použít prostředky na to, co má v rozpočtu uvedeno

- hospodaření obce podléhá kontrole jak vnitřní (sama) tak vnější (okresní úřad, auditor)

Dnešní situace

- dnes vysoká zadluženost obcí

- obce vystupují jako daňový subjekt – poplatník

- obce mají malé pravomoci při zdanění, daňotvornou povinnost

- obec je poplatníkem silniční daně

Podíl na celostátních daních

2009-06-25T02:05:00.002-07:00

Daň z nemovitostí

- veškeré příjmy z této daně jsou příjmem rozpočtu obce

DPPO z podnikání

- 80 % - jde do státního rozpočtu

- 20 % - obce včetně magistrálních měst (Plzeň, Brno, Praha, Ostrava) podle počtu

obyvatel obce k celkovém počtu obyvatel ČR

DPFO ze závislé činnosti

60 % Okresní úřad 40 % Státní rozpočet

30 % Okresní úřad 30 % Obce

20 % Obce podle počtu obyvatel obce k 10 % Dle plátcovy pokladny

celkovému počtu obyvatel ČR

Obce

2009-06-25T02:05:00.001-07:00

- rozpočet obce musí být sestavován jako vyrovnaný, může být schválen až po schválení rozpočtu okresního úřadu, rozpočet okresního úřadu až po schválení státního rozpočtu

- 15 dní před projednáváním rozpočtu musí obec zveřejnit návrh rozpočtu obvyklým způsobem, aby se obyvatelé obce mohli vyjádřit k tomuto návrhu

- obec by měla odpovědně přistupovat k výdajům, které jsou ve prospěch obyvatelstva

- rozpočet je schvalován, projednáván, kontrolován zastupitelstvem

- příjmy se rok od roku mění Þ musíme znát konkrétní pravidla, která obec využívá k získání příjmů Þ zákon 576/1990 Sb.
Přesně stanoví co všechno lze jako příjmy použít:
· výnosy z obecního majetku a převody z vlastních pen. fondů

· příjmy z činnosti PO a zařízení založených a zřízených obcí a příjmy z výsledku hospodaření obce

· daň z nemovitostí nacházejících se na území obce

· podíl na celostátních daních

· místní poplatky, správní poplatky za činnost, pokuty

· půjčky, úvěry, výnosy z CP, loterie

Podíl na celostátních daních

DPFO z podnikání

- obci náleží zálohy i výnosy z této daně, ale pouze těch fyzických osob, které mají na území obce bydliště

- mimo daní vybírané zvláštní sazbou a mimo daně ze závislé činnosti a funkčních požitků

FINANCE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

2009-06-25T02:04:00.002-07:00

- rozlišné v různých zemích – každá země má jiné uspořádání

- slouží jako finanční základna k zabezpečení funkcí územních orgánů (obce a města)

- místní orgány si také mohou zřizovat účelové fondy

- místní rozpočet

- rozpočty místních orgánů jsou ze zákona nezávislé i když stát poskytuje subvence ze státního rozpočtu

Obce

- u nás jedním samosprávním orgánem jsou obce, ale existuje zákon o vytvoření vyšších samosprávních celků od 1. 1. 2000 (ale asi se tak nestane)

- obec je nejnižším samosprávním útvarem, musí hospodařit podle Rozpočtových pravidel, je samostatná právnická osoba

- zákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla ČR

- zákon č. 205/1991 Sb. Vyhláška MF o hospodaření s financemi státního rozpočtu…..

- obec samostatně hospodaří se svými zdroji, nese za své hospodaření vlastní odpovědnost – je samostatným ekonomickým subjektem Þ PO

- základním nástrojem hospodaření je rozpočet obce, ten je propojen určitým finančním vztahem se státním rozpočet přes rozpočet okresního úřadu buď dotací (na počet obyvatel obce a podle toho, co ta obec v přenesené působnosti státu dělá) nebo návratnou půjčkou

- obecnou dotaci může obec použít na co chce, účelovou jen na úkol určený

- mezi obcí a ostatními subjekty mohou vznikat smluvní vztahy

STÁTNÍ ÚČELOVÉ FONDY

2009-06-25T02:04:00.001-07:00

- tyto účelové fondy jsou vytvářeny za účelem financování specifických úkolů ze zvláštních příjmů

- finanční zdroje lze získat různým způsobem:

* povinně (např. zdravotní pojištění)
* dobrovolně (např. fond kinematografie)

- účel jednotlivých fondů je vždy přesně vymezen

- fondy mohou vznikat různým způsobem

Vyčleněním ze státního rozpočtu

- např. státní fond tržní regulace v zemědělství

Nezávislé na rozpočtu

- stanoveny zákonem

- vybavené samostatností a příslušnou právní subjektivitou

- mají přesně určené zdroje a vymezené použití těchto specifických finančních zdrojů

- např. ve světě Fond sociálního pojištění, u nás pak Fond zdravotního pojištění

- tyto fondy mohou být rozdělené i podle životnost

- mají různé pole působnosti – obec, stát

- zřizují se pro zabezpečení konkrétních úkolů, jsou zřizovány zákonem, který stanový pouze určité zásady) Þ rozhodující je pak tzv. statut fondu

- musí být předložen návrh rozpočtu fondu a závěrečný účet fondu

- stát za tyto fondy nezodpovídá

Vyhodnocení a sestavení závěrečného účtu

2009-06-25T02:03:00.002-07:00

- stejný proces jako při sestavování rozpočtu

- projednávání je o to složitější, o to jak se liší schválená a skutečná verze státního rozpočtu

- musí se rozhodnout o tom co udělat s přebytkem nebo deficitem rozpočtu

Þ sestavení státního závěrečného účtu – obsahuje výsledky, plnění rozpočtu apod.

- základním předpokladem stability rozpočtu je dynamický vývoj ekonomiky, pokud ekonomika začne stagnovat je to špatný

- k deficitu dochází většinou tam, kde dochází k nízké tvorbě národního důchodu, nebo je nedostatečná efektivnost národního hospodářství

- k deficitu může dojít i záměrně, pokud se mají provádět některé finančně náročné operace nebo prorůstová opatření

- zákon o rozpočtu stanoví do jaké výše může být úvěr od ČNB Þ úvěrem může dojít o ohrožení stability měny

- při vydání CP dochází pouze k přenosu peněz (většinu totiž kupují banky Þ pak nemají na úvěry pro podniky)

- jestliže si stát půjčí, naroste státní dluh Þ může dojít k prohloubení inflačních tlaků

- základním předpokladem je stabilita měny

- přebytek se nemůže hodnot také jako pozitivní věc

- pokud se dosáhne např. přílišným šetřením Þ to se projeví a po několika letech (např. kolaps zdravotnictví apod.)

- nesmíme nadměrně omezovat (úsporná opatření) výdaje státu

- u nás při sestavování rozpočtu může dosahovat přebytku nebo schodku pouze státní rozpočet, ostatní rozpočty musí být sestavovány jako vyrovnané Þ jak to pak skončí to už je jiná

Plnění rozpočtu

2009-06-25T02:03:00.001-07:00

- všechny subjekty plní práva a povinnosti vyplývající z rozpočtu (jak v příjmové tak i ve výdajové stránce)

- plnění státního rozpočtu mají na starosti veškeré vládní i nevládní organizace, které jsou na rozpočet napojeny

- nutné včasné zajištění příjmů do státního rozpočtu a čerpání výdajů tak jak se má (plynule a hospodárně)

- odpovědná je vláda jako exekutiva za plnění státního rozpočtu

- kontrola – vláda předkládá zprávu o plnění rozpočtu

Transakce a peněžní operace st. rozpočtu

- realizaci plateb výdajů a příjmů zajišťuje ČNB – zajišťuje pokladní plnění rozpočtu (může pověřit k tomu i jinou banku)

- ČNB vede příjmové a rozpočtové účty státního rozpočtu, realizuje příjmy a výdaje, zajišťuje převody

Čerpání

- čerpání formou otevřeného rozpočtového limitu

- čerpat se může jen na úkoly uvedené v rozpočtu

- během roku dochází k pokladnímu schodku státního rozpočtu Þ pokladní deficit, a ten se řeší dodatečným krátkodobým úvěrem nebo vydáním krátkodobých státních cenných papírů (st. pokladniční poukázky)

- nevyčerpané prostředky na konci roku propadají

Podstata

2009-06-25T02:02:00.000-07:00

- rozpočet je základním článkem veřejných financí, rozhodující dokument o příjmech a výdajích

- jedná se o centralizovaný fond, který vytváří a využívají ústřední orgány státu

- představuje soustavu peněžních vztahů

- je to finanční plán státu, který se sestavuje každoročně a schvaluje se ve formě zákona – podle něj se vytváří a rozděluje centrální fond státu podle potřeb státu

- vytváření a rozdělování je nenávratnou, neekvivalntní formou

- rozpočtové období je 1 rok, shodné s kalendářním rokem

Rozpočtový proces

- určitá činnost státních orgánů a institucí spojená s tvorbou, schvalováním, plněním a kontrolou rozpočtu

- rozpočtový proces je delší než rozpočtové období

- etapy:

1. Vymyšlení návrhu rozpočtu

- sestavuje většinou Ministerstvo financí

- vychází se z rozboru minulého období, z cílů a záměrů hospodářské politiky státu

- je nutné vycházet z reálného stanovení příjmů, výdaje musí být optimálně rozloženy

2. Předložení vládě ke schválení

3. Předložení parlamentu ke schválení

- buď ho schválí Þ vydá se rozpočtový zákon

- neschválí ho do konce rozpočtového období Þ nastane rozpočtové provizorium, což je skutečnost minulého období

Þ obdobný proces probíhá i na úrovni obcí

Celní přestupky

2009-06-25T02:00:00.002-07:00

1) porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou

- nepřihlášení zboží celnici při přechodu celních hranic státu, falešné doklady, nesprávné údaje, zcizení zboží ve vázaném oběhu, neoprávněný vývoz či dovoz zboží

2) krácení cla

- kdo nezaplatí clo nebo uvede nesprávné údaje pro jeho výměru, popř. řízení

3) ztěžování celní kontroly

- padělání celních dokladů, nedodržení podmínek vázaného oběhu, porušení celní uzávěry, bránění orgánům celní správy při jejich činnosti

ZÁKLADNÍ ČLÁNKY VŘEJNÝCH FINANCÍ

(pouze poznámky z přednášek Þ zbytek ve skriptech od pana Pavláska)

STÁTNÍ ROZPOČET

- zabezpečuje všechny fuknce státu, jeto tradiční fond

- omezená platnost 1 rok, veřejná publikace

- došlo ke sformování Rozpočtových zásad a pravidel

- rozpočet je nástrojem přerozdělování státního důchodu

- s rozpočtem souvisí řada otázek

Způsob propuštění zboží

2009-06-25T02:00:00.001-07:00

2. vázaný oběh

a) propuštění zboží do záznamního oběhu

- dovážené zboží je v tuzemsku s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě vyvezené zpět do ciziny

- obvykle se jedná o zboží k přepracování, opravě, zboží k osobní potřebě cestujících, zboží na výstavy, vzorky zboží, vratné obaly

b) poukázané zboží

- v případě, kdy další celní řízení má provést jiná celnice (vztah mezi vnitrozemskou a pohraniční celnicí)

c) zboží uskladněné

- zboží může být dočasně uskladněno ve skladech dopravních organizací, pošty, celnice (platíme poplatky)

- mohou vzniknout tzv. „konsignační sklady“ do nichž se dováží zboží, které je jakoby stále v zahraničí a prodejem zboží z tohoto skladu získáme peněžní prostředky a uhrazujeme clo a daně Þ musí být uzavřena „konsignační smlouva“

d) zboží provážené

- z ciziny přes naše území do jiného státu

e) zboží v přepravním styku

- zboží dopravované z ČR do jiného státu a zpět do ČR

Þ dovoz ve vázaném oběhu je od cla dočasně úplně osvobozen

Celní postup při dovozu

2009-06-25T01:59:00.002-07:00

- celní řízení se zahajuje podáním Jednotné celní deklarace účastníkem

- odbavení může provést pohraniční celnice či vnitrozemská; zboží se kontroluje nejdříve na státní hranici a pak postupuje s dokladem celní průvodka k vnitrozemské celnici

- kontrolují se také další doklady: certifikát, licence (povolení k dovozu) aj.

- u cestovního styku je celní řízení zahájeno ústně při přechodu přes celní hranici státu

- o provedení a výsledku celní prohlídky se vzdává tzv. rozhodnutí v celním řízení; obsahuje výši cla či oznámení, že je zboží bez cla a podmínky, za kterých se zboží propustí, jestli se vůbec propustí, postup v případě nepropuštění rozhodnutí o nepropuštění zboží musí být vždy písemné a oznamuje se účastníkovi

Způsob propuštění zboží

1. volný oběh

v tuzemsku

- celnice propouští zboží, které má být trvale ponecháno na našem území¨

v cizině

- celnice propustí vyvážené zboží, které má být trvale ponecháno na území určitého jiného státu

- se zbožím ve volném oběhu lze volně nakládat

- lze rovněž rozlišit ještě podmíněný volný oběh = celnice propouští zboží bez cla či za zúžené clo a může stanovit, že zboží smí být používáno jen k určitému účelu

Celní postup při vývozu

2009-06-25T01:59:00.001-07:00

- písemný návrh na celní řízení se podává na tiskopise Jednotná celní deklarace pro zboží, které má obchodní charakter

- doklad je rozhodnutím o propuštění zboží do oběhu, o výměře cla a dalších daní a poplatků, které spravuje celní orgán

- skládá se ze 3 částí

- pro celnici

- pro účastníka

- pro statistiku

- je zapotřebí na každou zásilku zhotovit samostatnou deklaraci

- u zboží nemající obchodní charakter se návrh podává ústně

- předkládáme i další doklady: mezinárodní nákladní list, carnet TIR, certifikáty

(osvědčení o původu zboží, že výrobek má určitou kvalitu apod.), celní průvodku, celní fakturu, povolení k vývozu a jiné doklady

- účastník celního řízení je povinen předložit zboží a sdělit přesně a úplně všechny údaje

- vlastní řízení probíhá za účasti účastníka či bez něj (když odmítne)

- po kontrole a opatření zboží celní závěrou (plomba), potvrdí celník vnitrozemské celnice všechny díly deklarace a 1 díl deklarace provází zboží až na pohraniční celnici

- při vývozu zboží většinou clu nepodléhá, podléhá pouze poplatkům za služby celnice

Poplatník

2009-06-25T01:58:00.002-07:00

- poplatníkem je účastník celního řízení – občan nebo organizace, která podala celní prohlášení

Vyměření a vymáhání cla

- částka cla by měla být vyměřena ihned, clo je splatné do 10 dnů od oznámení výše cla (to platí pro všechny daně a poplatky, které vybírá celní úřad)

- právo vymáhat nedoplatek cla je do 6 let

Druhy cla (ve skriptech od Pavláska ještě jiné členění)

· dovozní clo

- podléhá mu zboží při dovozu

- zvyšuje cenu, znesnadňuje konkurenci

· vývozní clo

- vyskytuje se zřídkakdy

- podléhá mu pouze zboží uvedené v celním sazebníku (např. nezpracované nerostné suroviny apod.)

· vyrovnávací clo

- není běžný clem

- vybírá se za účelem vyrovnání subvencí poskytnutých na výrobu nebo vývoz určitého zboží

* odvetné clo

- určitá přirážka k celním sazbám nebo jako samostatné clo

- stát zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti němu

- dává se pouze na přechodnou dobu

pozn.: vyrovnávací a odvetné clo pouze odsouhlasí stát – netvoří se samostatný zákon

Na rozdíl od ostatních příjmů státního rozpočtu se clo chová jinak, základní

2009-06-25T01:58:00.001-07:00

· součást obchodní politiky státu

- prostřednictví cla může stát ovlivňovat konkrétní podmínky na domácím trhu

- je citlivou oblastí v protichůdných zájmech jednotlivých skupin (občané, podnikatelé apod.)

- clo jako daň postihuje důchody obyvatelů, ale pouze těch, kteří kupují zahraniční zboží Þ je nástrojem přerozdělování důchodů

- clo je nástrojem při formování ekonomiky státu Þ pokud se změní celní politika, projeví se to v příjmech a výdajích ve státním rozpočtu

- clo má podobný účinek jako devalvace kurzu domácí měny

Právní úprava

- z. 13/1993 Sb. Celní zákon, poslední novela z. 113/1997 Sb.

- upravuje: dovoz, vývoz zboží, průvoz zboží, stanovuje práva a povinnosti orgánů

- celní správy a fyzických i právnických osob při celní kontrole

Celní orgány

- orgány st. správy působící v oblasti celní politiky, sazeb a statistiky

- vykonávají také správu, provádí celní dohled a celní kontrolu

- v současné době spadají pod ministerstvo financí

- cílem celních úkonů je zajistit dodržování celních předpisů

- v rámci celní kontroly je i prohlídka

- při celním dohledu ze zjišťuje počet, množství apod.

- cílem celního řízení je rozhodnutí, za jakých podmínek je možno zboží propustit do oběhu

- clo a poplatky vyměřuje a vybírá celní úřad, ten také provádí řízení o přestupcích,

určuje výši celní hodnoty

OSTATNÍ POPLATKY

2009-06-25T01:56:00.000-07:00

- např. za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, za používání dálnic (Zákon o pozemních komunikacích) , za uložení odpadu (Zákon o odpadech), rozhlas a televize, znečišťování ovzduší

CLO A JEHO ÚLOHA VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH

Historický vývoj

- dříve význam cel vyšší než teď

- původ cla je fiskální Þ má fiskální úlohu – je příjmem státního rozpočtu

- v 2. polovině 18 st. se začínají vytvářet jednotná státní cla

Pojem

- veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice

Státu

- chová se podobně jako daň – bývá často považováno za nepřímou daň

- na rozdíl od ostatních příjmů státního rozpočtu se clo chová jinak, základní

charakteristikou je, že se clo chová dvojrozměrně:

· příjem do veřejných financí

Některé druhy poplatků

2009-06-25T01:55:00.002-07:00

· za lázeňství a rekreační pobyt

- kvůli péči o turisty

- obec může rozhodnout, že je turistickým místem Þ nikdo to pak nemůže vyvrátit

- poplatek vybíra ubytovatel Þ 15 Kč/osoba/1 den

- turista, ale může prokázat jiný účel pobytu Þ pak neplatí

· za volné prostranství (veřejného prostranství)

- platí se za m2 0,10 Kč až 100 násobek, za zvláštní užívání

· ze vstupného

- platí pořadatel akce – sportovní, kulturní ap.

- předmětem je celé vstupné bez ohledu na jeho složky

- stanoveno % - 20 % z vybraného vstupného

· za ubytování (z ubytovací kapacity) v lázeňských místech nebo místech turistického ruchu

- 2 Kč za každé využité lůžko a den – nezjišťuje se účel pobytu

- vysokoškolské koleje a internáty jsou osvobozeny Þ nesmí být využity jako hotel

· za povolení vjezdu motorových vozidel

- neplatí ti, kdož tam bydlí, nebo provádějí hospodářskou činnost

· za provozování výherních hracích přístrojů

- za každý povolený hrací přístroj od 1. 1. 1998

- 5 – 20 tisíc za 3 měsíce/1 přístroj

- obec není povina poskytnout osvobození

- nejprve musíme uhradit správní poplatek za povolení a až potom místní poplatek

MÍSTNÍ POPLATKY

2009-06-25T01:55:00.001-07:00

- např. ze psů, ze stupného, za povolení vjezdu s motorovým vozidlem apod.

- spravují je obce jako svůj jediný příjem, také o nich rozhodují

- jsou jediným ovlivnitelným zdrojem obce

- chybí jednotnost Þ v každé obci je výše těchto poplatků jiná

Právní úprava

- upraveno z. 565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích a

novelou z. 305/1997 Sb.

- tento zákon má fakultativní charakter Þnic neukládá Þ obec sama rozhodne zda poplatky bude nebo nebude vybírat a v jaké výši Þ dobrovolnost

- zákon vymezuje pouze náležitosti vybírání poplatků, říká také z čeho lze poplatky vybírat Þ nelze vybírat z čeho není uvedeno

- přesný postup při vybírání poplatků musí být stanoven ve vyhlášce obce

- obecní vyhláška je právním předpisem Þ je závazná v dané oblasti

Některé druhy poplatků

· poplatek ze psů

- platí vlastník psa obci, kde má trvalé bydliště (sídlo) Þ nikoli, kde se ten pes nachází

- za každého dalšího psa zvětšení poplatku až o 50 %, kterého ale vlastní stejný vlastník Þ nebere se vůbec ohled na počet psů v rodině !!??

Osvobození

2009-06-25T01:54:00.002-07:00

· osobní (subjektů)

- stát, státní fondy, obce, diplomatická zařízení ap.

· věcné (úkony)

- st. sociální podpora, změna jména města nebo ulice, pro účely dědického řízení províděné notářem pro d.ř. ap.

· specifická

- u jednotlivých poplatků

Způsob placení

- máme různé způsoby

- orgány správy ČR – kolkem do 5000,- (netýká se obcí, obecních úřadů, okresních úřadů,

hraničních přechodů Þ rozhodují si sami, protože by z toho nic

neměli

- v ostatních případech na účet st. rozpočtu u ČNB, který pro příslušný orgán zřizuje MF

Pozn.

Poplatek za provozování hracích automatů (výherních automatů)

- tento poplatek je za povolení doby

- správně by měl být příjmem obce, neboť ta vydává povolení k provozování

- obce musí ale převést do st. rozpočtu 50 % z vybrané částky, a zde nastává otázka: Jak tyto peníze převést?

- obce musí zakoupit kolkové známky do výše úhrady do st. rozpočtu Þ v této cvíli

dochází k porušení pravidla, že kolky se používají pouze do částky 5 000,-

Právní úprava

2009-06-25T01:54:00.001-07:00

- upraveno z. 568/1992 Sb. Zákon o správních poplatcích

- několik novel – některé změnili i sazby:

z. 305/1997 Sb od 1.1.1998 novelizují úplné znění zákona

z. 151/1997 Sb. od 1.1.1998 z. 20/1996 Sb.

- poslední novela zákon 167/1999 Sb.

- dále existuje spousta vyhlášek

- zákon upravuje správní poplatky, které vybírají a vyměřují orgány státní správy, obce při výkonu přenesené působnosti, PO pokud vykonávají státní správu, rejstřík trestů a státní archivy

- předmětem jsou úkony správních orgánů, vymezené pouze v sazebníku

- sazebník je v příloze zákona k 1. 10. 1999 zákona č. 305/1997 Sb. A 167/1999 Sb.

- poplatníkem je PO nebo FO, která dá podnět k provedení úkonu, nebo osoba v jejímž zájmu něbo věci je tento úkon proveden

- polatky při negativní vyřízení zádosti se nevrací, vracení je jinak uvedeno v zákoně

- sazebník poplatků je součástí zákona – 154 položek, rozdělen do 10 částí podle tématických skupin + věcný rejstřík

Sazby a splatnost poplatků:

· pevně

- jsou splatné před provedením úkonu bez vyměření

- do 15 dnů po doručení výzvy, v případě zamítnutí žádosti

· % ze základu

- do 15 dnů po obdržení výměru

- výsledek úkonu je nám vydán až po prokázání zaplacení

Poplatková povinost

2009-06-25T01:53:00.001-07:00

- pevná částka – zaplatit ihned

- ostatní případy – do 3 dnů od rozhodnutí soudu

- poplatky do 5000,- kolkem, jinak na účet státního rozpočtu u ČNB

- soudy postupují podle Zákona o správě daní a poplatků

- promlčecí lhůta je 3 roky, po 10 letech už poplatky nevymůže nikdo

Správní poplatky

- např. vydání pasu, občanského průkazu, ověřování listin a písemností, evidence motorových vozidel

- výše je jednotná pro celé naše území, řízení musí zůstat z hlediska poplatníka finančně dostupné

- podstatou je příspěvek na činnost správního rogánu, po kterém něco chceme

- zavedeny také kvůli omezení zbytečných podání

Správní orgány

· orgány státní správy

- policie, cizinecká policie apod.

- patří sem i obce, pokud vykonávají přenesenou působnost od státu

· rejstřík trestů

· státní archivy

SOUDNÍ POPLATKY

2009-06-25T01:52:00.000-07:00

- upraveny v z. 549/1991 Sb. Zákon o soudních poplatcích

- několik novel: z. 151,209,227/1997 Sb., poslední novela z. č. 5/1999 Sb.

- dále mohou existovat vyhlášky (O povodních – osvobození od poplatků apod.)

- soudní poplatky se vybírají za činnost soudů v soudním řízení a za činnosti spadající do správy soudů (musí být vymezeny v soudním sazebníku)

- jsou částečnou úhradou nákladů spojených s činností soudů

- sleduje se vybírání Þ omezení neuvážených podání návrhů na soudní řízení

- poplatníkem je FO nebo PO, která dává podnět k soudnímu řízení nebo nějakému

nebo nějakému úkonu – zákon konkrétně stanoví, kdo je poplatníkem

- o poplatcích rozhoduje orgán, který úkon (řízení) provádí

- vznik poplatku zákon váže na konkrétní skutečnost (např. sepsání protokolu, podání návrhu apod.)

Osvobození

· osobní (subjektů)

- od poplatku je osvobozen stát, obce, navrhovatel o alimenty apod.

· věcné osvobození

- osvobozeno opatrovnictví, povolení uzavřít manželství, výživné, NP, ZP, SP

Sazby (uvedeno v příloze zákona)

· pevná sazba

· % ze základu

- základem je cena předmětu - platí z. 151/1991 Sb. Zákon o oceňování majetku

- poplatník je povinnen určit cenu, jinak ji určí soud

Zdaňovací období a platba

2009-06-25T01:51:00.002-07:00

- zdaňovací období je pouze měsíční

- do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období předkládají plátci daňové přiznání

- plátci spotřebních daní, jejichž měsíční daňová povinnost je vyšší než 7 milionů Kč, platí denní zálohy na daň

- plátci, jejichž daňová měsíční povinnost nedosáhne částku 7 mil. Kč, odvádějí spotřební daň najednou, nejpozději do 55 dne po ukončení zdaňovacího období

!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH !!!!

POPLATKOVÝ SYSTÉM

Právní úprava:

- pro uložení, vybírání, vymáhaní poplatků platí stejné zásady jako pro daňové řízení

- neexistuje zákon vymezující soustavu poplatků, ale pouze jednotlivé zákony upravující jednotlivé druhy poplatků (např. Daňové poplatky)

- některé poplatky jsou upraveny v právních normách upravujících úplně jinou věc

- poplatky platí občané i organizace

- poplatky tvoří:

· soudní poplatky státní poplatky

· správní poplatky

· místní poplatky

· ostatní poplatky

Základní ustanovení

2009-06-25T01:51:00.001-07:00

- druhá část zákona specifikuje daň u jednotlivých výrobků, vymezuje u nich plátce, předmět daně, vznik daňové povinnosti, základ daně a sazby daně

- třetí část zákona se týká značení některých tabákových výrobků, evidence a kontroly tabákových nálepek, protože systém zdaňování cigaret je odlišný od ostatních vybraných výrobků

- stejně jako DPH ani spotřební daně nezatěžují výrobce ani dovozce, kteří je vybírají a odvádějí do státního rozpočtu, ale poplatníkem je konečný spotřebitel, který je zaplatí v ceně výrobku

Zdaňované výrobky

· uhlovodíková paliva a maziva

· líh a lihoviny

* pivo
* víno
* tabákové výrobky

Plátci spotřebních daní

- plátci jsou právnické nebo fyzické osoby, které vybrané výrobky vyrábějí nebo dovážejí, bez ohledu na to, zda provozují podnikatelskou činnost nebo ne

Daňová povinnost

- vzniká při tuzemské výrobě vyskladněním vybraných výrobků (mimo cigaret), při dovozu vznikem celního dluhu a u cigaret určených pro tuzemskou spotřebu odebráním tabákových nálepek

Příležitostná autobusová doprava

2009-06-25T01:49:00.002-07:00

- DPH platí i zahraniční subjekty, které provozují příležitostnou autobusovou přepravu na našem území

- DPH se v tomto případě vypočítá jako součin počtu ujetých kilometrů na našem území a počtu přepravovaných osob (bez jednoho řidiče a jednoho průvodce)

- Sazba DPH je v tomto případě pevná a činí 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr na našem území

- DPH se platí na hraničním přechodu celnímu úřadu

!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O DPH !!!!

SPOTŘEBNÍ DAŇ

Právní úprava

- zákon č. 587/1992 Sb. - Zákon české národní rady o spotřebních daních

- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č.198/1998 Sb.

- poslední novela je zákon č. 129/1999 Sb.

Základní ustanovení

- spotřební daně jsou daně, kterými stát zatěžuje prodej a spotřebu určité skupiny výrobků

- jsou přirážkou k ceně

- zákon o spotřebních daních stanoví podmínky zdaňování vybraných výrobků, které je jednorázové

Zdaňovací období a splatnost daně

2009-06-25T01:49:00.001-07:00

- plátce DPH je povinen předložit daňové přiznání v každém zdaňovacím období (bez ohledu na to, zda uskutečnil zdanitelná plnění či ne)

- zdaňovací období může být měsíční nebo čtvrtletní podle výše obratu plátce DPH v předchozím kalendářním roce

- v termínu podání daňového přiznání je splatná i daň, kterou si plátce sám vypočítá

- daňová povinnost je rozdílem mezi daní na výstupu a uplatněným odpočtem DPH na vstupu za příslušné zdaňovací období

- pokud je daň na výstupu vyšší než odpočet DPH na vstupu, vzniká daňová povinnost, jestliže odpočet DPH daň na výstupu, jde o nadměrný odpočet DPH, tuto částku dostane plátce zpět od finančního úřadu

Dovoz zboží

- při dovozu zboží ze zahraničí platí DPH ten, kdo zboží dováží

- dovoz služeb nepodléhá DPH

- správcem DPH při dovozu zboží je celní úřad, který DPH vyměřuje a vybírá spolu se clem

- odpočet DPH při dovozu se ale uplatní v daňovém přiznání, které plátce DPH podává finančnímu úřadu

- při dovozu zboží se postupuje nejen podle zákona o DPH ale i podle celního zákona

- povinnost vyměřit DPH při dovozu vzniká dnem vzniku celního dluhu

- funkci daňového dokladu při dovozu plní písemné celní prohlášení

Plátce DPH

2009-06-25T01:48:00.000-07:00

- plátcem DPH se může stát FO nebo O, která uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci své podnikatelské činnosti

- plátce se registruje u finančního úřadu buď povinně nebo dobrovolně

- povinně se musí podnikatel registrovat k DPH tehdy, jestliže jeho obrat za zdanitelná plnění přesáhl za tři po sobě jsoucí měsíce částku 750 000,- nebo tento obrat byl dosažen u sdružení bez právní subjektivity

- dobrovolně se může zaregistrovat podnikatel, který uskutečňuje zdanitelná plnění i když sám nesplňuje zákonem stanovenou povinnou registraci, ale chce se sám stát plátcem DPH

- registrovaný plátce může zrušit registraci po uplynutí jednoho roku od registrace, pokud splní zákonem stanovené důvody Þ to platí jako pro dobrovolné plátce, tak plátce ze zákona

Základ daně a výpočet

- základem pro výpočet DPH je obvykle cena za zdanitelná plnění bez daně, tzn. hodnota dodávaného zboží nebo poskytovaných služeb (konečná cena bez daně)

- pokud dané zboží podléhá spotřební dani, potom tato spotřební daň vstupuje do daňového základu DPH

- u dovozu zboží je základem daně: základ pro vyměření cla, spotřební daň, clo

- daň se vypočte vynásobením základu daně příslušnou sazbou daně

NEPŘÍMÉ DANĚ

2009-06-25T01:47:00.004-07:00

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Právní úprava

- zákon č. 588/1992 Sb. – Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty, který

vstoupil v platnost k 1. 1. 1993

- několikráte novelizován

- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č. 199/1998 Sb.

- poslední novela zákon 129/1999 Sb.

Obecná ustanovení

- DPH u zdanitelných plnění v tuzemsku postihuje na každém stupni technologického zhodnocení nebo distribuce nově vytvořenou hodnotu výrobku nebo služby

- plátce DPH odvádí však pouze daň z té části hodnoty výrobku nebo služby, kterou sám přidal Þ DPH proto působí na podnikatelské subjekty neutrálně

- DPH jsou povinni platit osoby, v jejichž prospěch je uskutečňováno zdanitelné plnění v tuzemsku, při dovozu osoby, kterým má být propuštěno do volného nebo jiného oběhu

- zákon stanoví postup při stanovení základu DPH v jednotlivých konkrétních případech uskutečnění zdanitelného plnění

Sazba

- sazba DPH se stanoví podle charakteru výrobku nebo služby a má dvě úrovně Þ 22 % a 5 %

- základní sazba 22 % se používá pro zboží, kromě zboží uvedeného v příloze č. 1 zákona, které je zdaněno 5 %

- u služeb platí snížená sazba 5 %, kromě služeb, které jsou jmenovitě uvedeny v příloze č. 2 zákona, u nich se platí sazba 22 %

DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

2009-06-25T01:47:00.003-07:00

Poplatník

- poplatníkem daně z převodu nemovitostí je:

a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem

b) nabyvatel (kupující), jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, konkursu nebo vyrovnání či vydržením

c) oprávněný z věcného břemene anebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni

d) převodce i nabyvatel, jede-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně

Předmět daně

- předmětem daně z převodu nemovitostí je:

a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví

b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním

- předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší

- vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod Þ daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší

Sazba daně

- daň činí 5 % ze základu daně

Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je:

2009-06-25T01:47:00.001-07:00

a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo

b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska

Základ daně

- základem daně darovací je cena majetku,který je předmětem této daně,snížená o:

a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně

b) cenu majetku osvobozeného podle toho zákona od daně darovací

c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo

d) dovezené z ciziny

- cenou je cena zjištěná podle zvláštního předpisu ke dni nabytí majetku; je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění

- cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatele v průběhu dvou let po sobě jdoucích kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně

Sazby daně

- sazby daně jsou progresivně klouzavé

Sazba daně

2009-06-25T01:45:00.000-07:00

- sazby jsou progresivně klouzavé

Ostatní poznámky

- rozhodující je den smrti zůstavitele, nikoliv den přiřčení dědictví

- osvobození od daně dědické je nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině

Daň darovací

Poplatník

- poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do ciziny je poplatníkem dárce

- nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny je dárce ručitelem

- poplatníkem daně darovací je:

a) fyzická osoba, která je občanem ČR nebo cizincem s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR

b) právnická osoba se sídlem na území ČR

Předmět daně

- předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele, majetkem pro účel daně darovací jsou:

a) nemovitosti a movitý majetek

b) jiný majetkový prospěch (např. promítnutí dluhu, bezúročná půjčka apod.)

DAŇ DĚDICKÁ

2009-06-25T01:43:00.002-07:00

Poplatník

- poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno

Předmět daně

- předmětem daně je nabytí majetku děděním, majetkem pro účely daně dědické jsou:

a) věci nemovité, byty a nebytové prostory

b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty

- z nemovitostí, které se nachází na území ČR , se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se daň nevybírá

- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině

- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku

- jestliže zůstavitel v době své smrti nebyl občanem ČR, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku

Základ daně

- základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o:

a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešli zůstavitelovou smrtí

b) cenu majetku osvobozeného podle zákona o dani dědické

c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele

d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví

e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku

Úvodní ustanovení

2009-06-25T01:43:00.001-07:00

- tento zákon upravuje daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

- jedná se o tzv. trojdaň

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí

- pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřující vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci); příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založení osvojením

I. skupina

- příbuzní v řadě přímé a manželé

II. skupina

- příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety

- manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárce nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele

III. skupina

- ostatní fyzické osoby a právnické osoby

Zaokrouhlení

2009-06-25T01:41:00.000-07:00

- daň, záloha na daň a sleva na dani se zaokrouhlují na celé koruny nahoru

Zdaňovací období

- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok

- u vozidel evidovaných v zahraničí je zdaňovacím obdobím doba začínající dnem vstupu na území ČR a končící dnem výstupu z území ČR

Daňové přiznání

- podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce

- poplatník je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání

Daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí

Právní úprava

- zákon č. 357/1992 Sb. - Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí

- zákon č. 232/1996 Sb. - Úplné znění po úpravách

+ dalších 5 novel, poslední novela č. 95/1999 Sb.

Poplatníci daně

2009-06-25T01:39:00.002-07:00

- poplatníkem je rovněž:

a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již držiteli vozidla

b) osoba, která užívá vozidlo evidované a určené jako státní mobilizační rezerva)

c) stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí

- je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně

Základ daně

a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s vyjímkou osobních automobilů na elektrický pohon

b) součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů

c) celková hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel

Zálohy

- poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince

- zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném obdob

- poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle jednotlivých vozidel

Rozhodné období

- rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy; u zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad

DAŇ SILNIČNÍ

2009-06-25T01:39:00.001-07:00

Právní úprava

- zákon č. 16/1993 Sb. - Zákon o dani silniční

- zákon č. 190/1998 Sb. - Úplné znění zákona o dani silniční

Účel zákona

- předmětem zákona je upravit daň silniční, kterou se zdaňuje užívání pozemních komunikací v ČR silničními vozidly

Předmět daně

- předmětem daně jsou vozidla , kterým je přidělena státní poznávací značka v ČR nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí

- předmětem daně nejsou:

a) ostatní vozidla, traktory a jejich přípojná vozidla a speciální automobily pásové

b) vozidla, kterým byla přidělena zvláštní státní poznávací značka

Poplatníci daně

- poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která:

a) je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v ČR jako držitel vozidla

b) užívá vozidlo evidované v zahraničí na území ČR nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsán jako držitel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z evidence dopravního inspektorátu

Úpravy sazby daně

2009-06-25T01:38:00.002-07:00

- základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesáhne 2/3 zastavěné plochy

- u staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží

- za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak; všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží

- základní sazba daně u obytných domů a u ostatních staveb tvořící příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy se násobí koeficientem 0,3 - 4,5 podle počtu obyvatel dané obce

- u ostatních druhů staveb se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou

- daň se zvyšuje o 2 Kč za každý m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužící v obytném domě k podnikatelské činnosti s vyjímkou zemědělské činnosti

Základ daně

2009-06-25T01:38:00.001-07:00

- základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období; půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek

Sazby daně

- základní sazba daně u jednotlivých staveb činí:

a)

b) stavby pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám s vyjímkou garáží, 1 Kč za m2 zastavěné plochy

c) garáže vystavěné odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy (bez možnosti odečtení 16 m2 )

d) stavby pro podnikatelskou činnost

- stavby sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, stavby pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy

- stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy

- stavby sloužící pro statní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy

e) ostatní stavby 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy

DAŇ ZE STAVEB

2009-06-25T01:37:00.002-07:00

Předmět daně

- předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené

- předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby vodních řadů a vodárenských objektů, upraveny vody, kanalizační stoky, stavby rozvodů energií, veřejné dopravní cesty (státní pozemní komunikace: dálnice, silnice apod.) aj.

Poplatník daně

- poplatníkem daně je vlastník stavby; jde-li o stavbu ve správě Pozemkového fondu ČR ne Správy státních hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na FNM ČR, která je pronajata, je jím nájemce; má-li právnická osoba ke stavbě právo hospodaření nebo trvalého užívání, je poplatníkem daně nositel tohoto práva

- má-li ke stavbě vlastnické právo, právo hospodaření nebo trvalého užívání více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně

Osvobození od daně

- od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví obce, stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, státním archivům, knihovnám aj.

Sazba daně

2009-06-25T01:37:00.001-07:00

- diferencovaný přístup podle druhů; sazba daně činí ze základu daně u pozemků:

a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %

b) luk a pastvin, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem

ryb 0,25%

c) u ostatních pozemků sazba daně činí za 1 m²

- zastavěné plochy a nádvoří 0,10 Kč

- stavební pozemky 1,00 Kč

- ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč

- stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na která se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje

- základní sazba daně se u stavebních pozemků násobí koeficientem 0,3 - 4,5 podle počtu obyvatel dané obce

- pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů (pozn. autora: koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0)

Poplatník daně

2009-06-25T01:36:00.000-07:00

- poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku; u pozemků ve vlastnictví ČR, je poplatníkem daně právnická osoba, která s ním má právo hospodaření nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání

- nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku

- uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejich hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené

- má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinni platí daň společně a nerozdílně

- nájemce pozemku, není-li sám poplatním, za daň ručí

Osvobození od daně

- např. pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví obcí, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, pozemky na nichž jsou zřízeny hřbitovy aj.

Základ daně

- u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 pro dané katastrální území

- u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období; základem daně u pozemků hospodářských lesy může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 za 1 m2

- u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období

Placení daně

2009-06-25T01:34:00.002-07:00

- u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu bežného zdaňovacího období

- u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období

- nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období; lze ji zaplatit i při vyšší částce najednou

- činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházející se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává, ale daň se nevyměřuje ani neplatí

Daň z pozemků

Předmět daně

- předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí

- předmětem daně z pozemků nejsou:

a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení

c) vodní plochy s vyjímkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb

d) pozemky určené pro obranu státu

Ostatní poznámky

2009-06-25T01:34:00.001-07:00

- jedná se o přímou daň majetkovou, výnos je příjmem do veřejného rozpočtu

- promítá se do konstrukce nájemného Þ vliv na tržní cenu

Zdaňovací období

- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok

- ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží

Daňové přiznání

- daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. Ledna zdaňovacího období

- daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předcházejících zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně

Vyměření daně

- daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována

Zaokrouhlování

- základ daně z nemovitostí se zaokrouhluje na cele Kč nahoru

- daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru

PŘÍMÉ DANĚ

2009-06-25T01:30:00.002-07:00

DANĚ Z PŘÍJMU

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

Právní úprava
- zákon č. 338/1992 Sb. - Zákon o dani z nemovitostí
- zákon č. 174/1995 Sb. - Úplné znění zákona po novelách
+ další novela zákon č. 248/1995 Sb.

Úvodní ustanovení
- tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří
a) daň z pozemků
b) daň ze staveb

Rozhodné období

2009-06-25T01:30:00.001-07:00

- rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak

- u OSVČ je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se pojistné a příspěvek platí

Sazby pojistného

- u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti

- u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti

- u OSVČ 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 26 % na důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění

- u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění 26 % na důchodové pojištění

- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru

Odvod a placení pojistného

- OSVČ , u které je rozhodným obdobím kalendářní rok, platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného – výše záloh se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu

- pojistné se platí u zaměstnanců v den výplaty mezd a platů za příslušný měsíc, není-li výplatní termín přesně určen, platí se do osmi dnů po uplynutí měsíce, za který se odvádí pojistné

- do osmého dne následujícího kalendářního měsíce musí zaplatit zálohu na pojistné i osoba samostatně výdělečně činná

Vyměřovací základ

2009-06-25T01:29:00.000-07:00

- u zaměstnavatele je vyměřovacím základem úhrn vyměřovacích základy jeho zaměstnanců

- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 = příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení

- vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí (od 1.1.1999 platí podle nařízení vlády částka 6.100,- Kč)

- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ; měsíční vyměřovací základ si OSVČ může sama určit, ale nesmí být nižší než 35 % z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů připadajících na jeden kalendářní měsíc

- měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než jednu čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha platí

- vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru

Pojistné

2009-06-25T01:28:00.004-07:00

- výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období

Vyměřovací základ

- zaměstnance je úhrn zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímkou nezapočitatelných příjmů jimiž jsou:

* náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu FO
* náhrady škody
* odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
* hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu FO

- do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění

* náhrady mzdy, s vyjímkou náhrady mzdy při výkonu v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance
* odměny za pracovní pohotovost
* plnění věrnostní nebo stabilizační povahy – za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou (viz. zákon)
* plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s vyjímkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

2009-06-25T01:28:00.003-07:00

Právní úprava

- zákon č. 589/1992 Sb. – Úplné znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

- zákon č.104/1996 Sb. – Úplné znění po novelách

- další novely z. č. 113/1997 Sb., 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.

- tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné nemocenského pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- pojistné je příjmem státního rozpočtu, příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle zákona

- pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka státního rozpočtu

Poplatníci pojistného

- pojistné je povinné a musí ho platit zaměstnavatelé i zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění a OSVČ, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění

- pokud jsou OSVČ účastny nemocenského pojištění podle zákona o sociálním zabezpečení jsou povinni platit pojistné i na nemocenské pojištění

- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění

Odvod pojistného za OSVČ

2009-06-25T01:28:00.001-07:00

- OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného

- platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc

- záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce

- doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok

Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů

- osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc

- pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce

Odvod pojistného hrazeného státem

- za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí ČR na zvláštní účet, a to do 20. Dne předcházejícího kalendářního měsíce

Stát

2009-06-25T01:27:00.000-07:00

- vyměřovacím základem u státních pojištěnců, tj. osob, za které platí pojistné stát, je částka 2 900,-

· osoby bez zdanitelných příjmů

- vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatně výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (tj. osoba bez zdanitelných příjmů) je minimální mzda

Rozhodné období

- rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za která se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak

- u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí

Odvod pojistného za zaměstnance

- zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance; současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance

- pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc; u zaměstnavatele, kde je výplata pojistného rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc; není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede

- pojistné se odvádí na účet pojišťovny, u níž je pojištěnec pojištěn

Zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění:

2009-06-25T01:26:00.001-07:00

a) náhrady mzdy s vyjímkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance

b) odměny za pracovní pohotovosti

c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou uvedenou v zákoně

d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod

- pojistné se stanoví z vyměřovacího základu

- minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda 3 600,-

· OSVČ

- vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení

- osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu, který je 486 000,-

- je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li stanoveno jinak (např. neplatí pro OSVČ, která jse zároveň zaměstnána a odvádí pojistné tohoto zaměstnání); minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy = 43 200,-

Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění

2009-06-25T01:25:00.000-07:00

- ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav

- ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území ČR; ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovení pro úhradu také péče na území ČR

Výše pojistného

- výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období

- pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec (tj. 4,5 %), ze dvou třetin zaměstnavatel (tj. 9 %)

- výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat

- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru

Vyměřovací základ

· zaměstnanec

- vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru je úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímku nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů FO

b) náhrady škody

c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech. Průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích

d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu FO
do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují příjmy zúčtované mu

Plátci pojistného zdravotnío pojištění

2009-06-25T01:24:00.000-07:00

· stát

- stát platí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu za dvě skupiny:

a) za osoby, bez ohledu na příjem těchto osob (i v případě podnikání nebo zaměstnání)

b) za osoby, které nemají příjmy z podnikání ani ze zaměstnání, ale splňují určité podmínky

- např. nezaopatřené děti, ženy na mateřské, osoby na vojně apod.

Povinnost platit pojistné

- pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn

- povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání

b) zahájení samostatné výdělečné činnosti

c) kdy se stal pojištěncem (má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát)

d) ke kterému se pojištěnec přihlásil po návratu do ČR u příslušné zdravotní pojišťovny (doba 6 měsíců)

- povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vyniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání

- povinno státu platit pojistné za pojištěnce vyniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného, tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být plátcem pojistného

- nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovení výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále

Vznik a zánik zdravotního pojištění

2009-06-25T01:22:00.000-07:00

- zdravotní pojištění vzniká dnem:

a) narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR

b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem

c) získáním trvalého pobytu na území ČR

- zdravotní pojištění zaniká dnem:

a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého

b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem

c) ukončením trvalého pobytu na území ČR

Plátci pojistného zdravotnío pojištění

· pojištěnci

- pojištěnec je plátcem pojistného pokud:

a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče)

b) je osobou samostatně výdělečně činnou

c) má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát (např. ženy v domácnosti, manželky podnikatelů apod.)

· zaměstnavatelé

- osoba pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, který je poplatníkem zdravotního pojištění

- zaměstnavatelé odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance i část pojistného, které srazil ze mzdy svým zaměstnancům

POJISTNÉ NA ZDRAV. POJIŠTENÍ A SOC. ZABEZPEČENÍ

2009-06-25T01:21:00.000-07:00

Zdravotní pojištění zdravotní péče

Právní úprava

- zákon č. 592/1992 Sb. - Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

(několikrát novelizován)

- zákon č. 217/1996 Sb. - Úplné znění zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

- zákon č. 48/1997 Sb. - Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů

+ nové novely: zákony č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb. a č. 127/1998 Sb.

Základní ustanovení

- zákon č. 48/1997 upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována

- zákon č. 592/1992 upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění

Osobní rozsah zdravotního pojištění

- podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:

a) osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR

b) osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR

- zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

Členění finančních vztahů podle ekonomických sektorů

2009-06-25T01:20:00.000-07:00

- základní subjekty financí představuje:

1. stát

2. orgány místní správy

3. podniky

4. peněžní ústavy

5. pojišťovny

6. státy, národní ekonomiky

7. obyvatelstvo

- mezi těmito subjekty vznikají finanční vztahy při tvorbě, rozdělování a používání peněžních fondů

- postavení jednotlivých ekonomických subjektů není stejné, zvláštní postavení má stát, který má možnost ovlivňovat finanční rozhodování ostatních ekonomických subjektů

3. členění podle závaznosti

· závazný charakter

· povinný charakter

· obligatorní charakter

Podle způsobu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků

2009-06-25T01:17:00.000-07:00

· podmíněně návratná, (pojistná)

- vyznačuje se podmíněnou návratnosti a neekvivalentností

- setkáváme se s ní zejména v oblasti pojištění, kdy návratnost peněžních prostředků je vázána na splnění určité, přesně vymezené skutečnosti – pojistné události

- neekvivalentnost se projevuje v tom, že výše vrácené peněžní částky nemusí při vzniku pojistné události odpovídat sumě, kterou pojištěná osoba před tím do pojistného fondu zaplatila

· realizační

- představuje peněžní operace zahrnující ekvivalentní směnu zboží a služeb za peníze

2. členění finančních vztahů podle ekonomických sektorů

- ve finanční teorii i praxi se někdy vychází z toho, že v národním hospodářství existují tyto ekonomické sektory: Þ ! členění pouze z hlediska finanční teorie a praxe !

1. veřejný sektor

2. podnikatelský sektor

3. sektor bankovnictví

4. sektor pojišťovnictví

5. sektor zahraničně-ekonomický

6. sektor obyvatelstva

Rozšířené členění financí

2009-06-25T01:16:00.000-07:00

- rozšířené je i členění financí na:

o veřejné finance
o soukromé finance
o finance domácností

- tato členění vycházejí z existence dvou základních sektorů v tržní ekonomice a to veřejného a soukromého, který v sobě zahrnuje i sektor obyvatelstva, jako souhrn fyzických osob

Členění finánčních vztáhů

1.podle způsobu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků

- z hlediska způsobu vytváření, rozdělování a používání peněžních prostředků rozeznáváme tyto formy:

· nenávratná

- peněžní prostředky se přesouvají od jednoho ekonomického subjektu k jinému bez nároku na vrácení, protiplnění

- tato forma je charakteristická pro oblast veřejných financí (daně, clo, dotace)

· návratná

- návratné jsou finanční vztahy, při kterých se vrací peněžní prostředky zpět tomu, kdo je poskytl (půjčil) v přesně stanovené době a částce, která je zpravidla vyšší o úrok

- převažuje v bankovním sektoru – úvěrové vztahy

V širším pojetí

2009-06-25T01:15:00.001-07:00

- zahrnují:

· veřejné finance

- spojené s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů státu a orgánů místní správy

· finance podniků

- spojené s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžních fondů v podnicích

· pojištění

- je spojeno s tvorbou peněžních fondů na úhradu škod, vznikajících ekonomickým subjektům v důsledku nahodilých událostí

· oblast úvěrů

- dočasně rozděluje peněžní důchody mezi ekonomickými subjekty v národním hospodářství

- širší pojetí financí se odvozuje z působení státu při ovlivňování ekonomiky, kdy sát kromě fiskální politiky koordinuje i emisní a úvěrovou činnost bank

- základem celého procesu tvorby, rozdělování a používání peněžních fondů je i tvorba peněz

- v širším smyslu představují finance všechny rozdělovací vztahy v rámci peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů

- prostřednictvím finančních vztahů může stát ovlivňovat sociálně ekonomický rozvoj země s využitím nástrojů rozpočtové a měnové politiky Þ proto mají finance nezastupitelné místo v ekonomice

Subjektivní stránku financí tvoří:

2009-06-25T01:14:00.000-07:00

a) sekundární finanční činnost v oblasti prognózování primární finanční činnosti

b) sekundární finanční činnost ve sféře evidence primární finanční kontroly

c) sekundární finanční činnost na úseku kontroly primární finanční činnosti

d) celá sféra a řízení finanční činnosti

e) finanční politika

f) finanční právo

g) finanční věda

h) finanční soustava

Pojetí financí

- kategorie financí byla po dlouhou dobu spojována pouze s těmi peněžními vztahy, které vznikaly v souvislosti s činností státu

- ale i v současné době není obsah kategorie financí chápán jednoznačně, rozdíly se projevují v tom, jaký okruh finančních vztahů je do financí zahrnován

V užším pojetí

- finance se ztotožňují s peněžními vztahy, které vznikají v souvislosti s činností státu, tzn. s veřejnými financemi

Objektivní stránka financí

2009-06-25T01:12:00.001-07:00

- v procesu postupné realizace HDP i rozdělování a znovurozdělování národního důchodu se setkáváme s reálnými penězi, které vystupují v hotovostní nebo bezhotovostní formě, neustále se uskutečňují peněžní operace s reálnými penězi prostřednictvím kterých se tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy a důchody

- tyto peněžní operace můžeme označit jako finanční operace a celou činnost spojenou s jejich realizací jako finanční činnost, tato finanční činnost vlastně představuje objektivní stránku financí

- finanční činnost představuje peněžní operace s reálnými penězi a vyjadřující objektivní stránku financí se označuje jako primární, prvotní, nebo finanční činnost v užším slova smyslu

- mimo peněžních operací s reálnými penězi existují peněžní operace s ideálními penězi, které ve svém souhrnu vytvářejí sekundární , druhotnou, finanční činnost Þ jde o finanční činnost v širším slova smyslu

Subjektivní stránka financí

- můžeme ji vyjádřit jako cílevědomě organizovanou činnost lidí v procesech tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů a vytváření předpokladů a podmínek pro úspěšný průběh této činnosti

- podstatnou složkou subjektivní stránky financí je sekundární finanční činnost, která představuje ty peněžní operace, ve kterých vystupují ideální peníze, takové peněžní operace označujeme jako hodnotové

- s hodnotovými peněžními operacemi se běžně setkáváme např. při porovnávání cen zboží, při přepočtech valutových kursů, při úvahách o valorizaci důchodů

- sekundární finanční činnost bezprostředně vyplývá z primární finanční činnosti, je od ní odvozena a bez primární činnosti by nemohla vůbec existovat

Celkový peněžní obrat

2009-06-25T01:11:00.002-07:00

- úhrn peněžních plateb na určitém území (státu) za určité období (nejčastěji 1 rok) nazýváme peněžním obratem

- z hlediska jeho ekonomické podstaty můžeme celkový peněžní obrat rozdělit na:

· realizační peněžní obrat

- zahrnuje všechny platby vznikající při realizaci hrubého domácího produktu

· transferový peněžní obrat

- představuje peněžní platby vznikající při rozdělování a znovurozdělování národního důchodu

- objem realizačního peněžního obratu mimo velikosti HDP závisí i na formách jeho realizace, tzn. od toho, kolikrát se realizují jeho jednotlivé složky, jednotlivé zboží

- z tohoto hlediska pak – finance představují soustavu ekonomických vztahů majících formu peněžních operací, jejichž prostřednictvím se tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy v národním hospodářství za tím účelem, aby došlo k rozdělení a zvonurozdělení národního důchodu a v konečném důsledku k realizaci HDP

Objektivní stránka financí

- pod peněžními operacemi, prostřednictvím kterých se tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy a důchody je třeba vidět především realizační a transferové platební operace

Peněžní platby

2009-06-25T01:11:00.001-07:00

a) peněžní platby realizační

- mají formu tržeb příslušných ekonomických subjektů (včetně tržeb od obyvatelstva) a je pro ně charakteristické, že při nich dochází k ekvivalentní směně zboží za peníze (k protipohybu peněz a zboží)

- jsou základem peněžního obratu a představují realizace HDP

b) peněžní platby transferové

- peněžní platby související s rozdělováním a přerozdělováním národního důchodu, při kterých dochází pouze k pohybu peněz

- transfer představuje takový pohyb, přesun, peněz, který není spojen s protipohybem zboží

- transferové platby jsou např.:

o peněžní platby mezi podniky a finanční soustavou (daně, poplatky, placení pojistného a výplata pojistných náhrad pojišťovnami, dotace z veřejných rozpočtů apod.)

o peněžní platby mezi obyvatelstvem a finanční soustavou (daně, poplatky, vyplácení dávek sociálního pojištění, důchodů, nákup obligací, výplata výher z loterií apod.)

o odměny za práci jednotlivých občanů a jim podobné peněžní výplaty, odměny za použití kapitálu (platy, podíly na zisku, stipendia, honoráře apod.)

Podnik

2009-06-25T01:08:00.001-07:00

- získávají peněžní důchody při realizaci produkce zboží a služeb a používají je k tvorbě vlastních peněžních fondů a úhradě závazků vůči státu

- vedle svých peněžních důchodů mohou podniky využívat i úvěru, výjimečně i dotací a subvencí od státu

Stát

- využívá k tvorbě svých peněžních příjmů hlavní daní, dávek, poplatků a cel, může použít i úvěru

- prostřednictvím těchto nástrojů vytváří především státní rozpočet nebo jiné centrální peněžní fondy, které mají účelový charakter

- peněžní fondy státu slouží k financování potřeb státu, k zajištění jeho funkcí

Obyvatelstvo

- získává peněžní důchody ve formě platů, podílů na zisku, sociálních dávek, výnosů z kapitálového majetku apod.

- peněžní důchody obyvatelstva se vyplácejí z peněžních fondů podniků a státu

- obyvatelstvo používá své peněžní důchody především k nákupu zboží a služeb, k úhradě svých daňových povinností, poplatků, pojistného a dalším účelům

Realizace HDP

- tržní charakter výroby si vynucuje rozdělovat hodnotu HDP pomocí tvorby, rozdělování a používání peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů

- podstatnou složkou realizace HDP představuje rozdělování a přerozdělování národního důchodu

- v procesu realizace HDP a v procesu rozdělování a znovurozdělování národního důchodu se setkáváme s penězi ve formě peněžních plateb

Vznik financí je podmíněn dvěma faktory

2009-06-25T01:07:00.001-07:00

a) musí existovat peníze, peněžní hospodářství, protože bez této podmínky nemůže důchod nabýt peněžní formy

b) musí vzniknout potřeba peněžní důchody rozdělovat a přerozdělovat

PODSTATA FINANCÍ

- finance jsou většinou definovány jako peněžní vztahy, které vznikají při tvorbě, rozdělování a používání peněžních fondů (resp. Peněžního kapitálu, peněžní zásoby)

- obsah financí tvoří ekonomické vztahy, které jsou spojeny s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžních fondů

- tvorba, rozdělování a používání peněžních fondů tvoří v tržní ekonomice relativně samostatné stránky reprodukčního procesu a uskutečňuje se:

Þ při realizace zboží a služeb

Þ při tvorbě, znovurozdělování a používání peněžních důchodů a úspor obyvatelstva

Þ při tvorbě, rozdělování, přerozdělování a používání peněžních důchodů státu, veřejných orgánů a podniků

Þ na základě finančně-ekonomických vztahů se zahraničím

- tržní ekonomika je založena na procesech směny, představující postupný prodej zboží a služeb, kterým se produkty dostávají z místa výroby ke spotřebiteli, tj. na místo spotřeby

- jako spotřebitelé mohou vystupovat: podniky, obyvatelstvo, stát

- všichni tyto účastníci reprodukčního procesu jsou v tržní ekonomice nuceni vytvářet si a používat k zabezpečení svých potřeb peněžní důchody a fondy

Vznik financí

2009-06-25T01:06:00.001-07:00

- od 16. století se začalo používat názvu „finance“ /finances/ ve Francii pro peněžní hospodářství státu, zejména pro jeho příjmovou stránku, v tomto smyslu se název „finance“ rozšířil do ostatních zemí a přenesl se později i na peněžní hospodaření organizací

- z toho vyplývá, že finance nejprve vyjadřovali vztahy, týkající se hospodaření státu, tzn. státní finanční hospodářství, šlo o primitivní pokladní hospodářství bez rozčlenění na jednotlivé uzavřené časové úseky, příjmy státní pokladny byly většinou bezprostředně utraceny na aktuální potřeby – správu, vojsko, veřejné stavby apod.

- postupně se rozšiřuje okruh příjmů a výdajů státu, které mají peněžní charakter, vznikají a ustalují se finanční vztahy, vážící se k hospodaření státu a vedou ke vzniku celé soustavy peněžních vztahů

- v rozvinuté zbožní výrobě se finance stávají významným ekonomickým nástrojem státu k získávání peněžních prostředků sloužících ke krytí jeho potřeb

- vstupem státu do podnikatelské činnosti vznikají státní podniky a jejich finance

- s rozvojem územní samosprávy se osamostatňuje i hospodaření územních samosprávných celků a vzniká soustava místních samosprávných financí

- samostatným se stává i finanční hospodaření různých veřejných právních subjektů a tím vznikají další úseky financí

- se změnou charakteru a úlohy zbožně peněžního hospodářství, forem směny a rozdělování, se vyvíjí i rozsah a charakter financí a jednotlivé finanční kategorie, úloha financí se zvyšuje i ovlivňováním reprodukčního procesu státem

ÚVOD DO FINANCÍ

2009-06-25T01:03:00.000-07:00

Vznik financí

- v tržní ekonomice má proces směny materiálních statků a služeb zbožně peněžní charakter, neboli uskutečňuje se prostřednictvím aktů koupě a prodeje zboží a služeb za peníze

- se vznikem směny vznikají peníze, které směnu zboží a služeb zprostředkovávají a tím i počátky peněžního hospodářství

- vznik financí úzce souvisí se vznikem peněz, rozvojem jejich funkcí a úlohou v ekonomice, zejména v procesu rozdělování

- finance jsou ekonomickou kategorií, jejíž existence je podmíněna vznikem a rozvojem zbožní výroby, zbožně peněžního hospodářství a rozdělovacími i přerozdělovacími procesy

- s financemi se proto setkáváme ve všech společenských formacích, které mají zbožní charakter výroby, charakter a úloha zbožně peněžního hospodářství se ale v jednotlivých etapách vývoje společenské výroby liší

- vznik financí sahá daleko do minulosti a s některými vztahy, které tvoří náplň pojmu financí se můžeme setkat již v 13. a 14. století, jaké dosvědčují dochované listiny z Francie

- výraz finance pochází z latinského slova „finis“ – konec, které vyjadřovalo ukončení, likvidaci určitého závazku, především platebního „finer“ – platit, někdy se uvádí i „fina“ – zakončit, vypořádat, platit, ale též pokutovat

Součásti úvěrových smluv

2009-06-24T05:43:00.000-07:00

· dále se uvádí otázky spojené se zajištěním úvěru, tzn. požaduje se, aby úvěr byl splacen v určité výši do určité doby + podpisy = osobní úvěry

· zajištění zástavního práva (nemovitosti i movitý majetek)

POZN.: Banka by měla každý rok ověřit, zda nedošlo k vypovězení pojistné smlouvy na zástavní nemovitost či movitý majetek.

Pasivní obchody bank

Banka využívá především cizí zdroje. Z těchto cizích zdrojů mají banky především zájem o tzv. primární zdroje.

Primární zdroje:

= zdroje, které banky získávají od fyzických osob nebo od podnikatelských subjektů, přičemž nejvýznamnější roli z těchto zdrojů hrají vklady fyzických osob

- z hlediska délky vkladů rozlišujeme: krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé

- v rámci získávání zdrojů banky nabízejí celou škálu produktů (vklady na vkladních knížkách, sporožiro, šekový systém)

- po roce 1990 se toto členění ukončilo a vklady od fyzických osob mohou přijímat všechny banky

- začalo se rozšiřovat zřizování běžných účtů (vkladní knížky – pouze spořitelna a IPB), nelze již otevřít vkladní knížku na doručitele, ale jen na jméno – aby se dalo ověřit vlastnictví (člověk) => tím se zabránilo praní „špinavých peněz“

- vedle vkladů existuje celá řada dalších možností – termínované vklady, revolvingové termínované vklady, emise vkladových listů nebo bankovních certifikátů

- obchody z hlediska struktury a časového horizontu

- nejlepší úročení je u stavebního spoření

Bankovnictví – 10. přednáška

2009-06-24T05:42:00.000-07:00

Součásti úvěrových smluv (pokračování přednášky číslo 9)

Součástí úvěrových smluv jsou další údaje, o čem se oba účastníci domluví:

· jakou částku banka poskytne

· úrokové sazby

Zpravidla jsou uplatňovány proměnné úrokové sazby, kdy tato vychází ze základní úrokové sazby = referenční sazby, která se mění v návaznosti na situaci na peněžním trhu a pak dochází i ke korekci v návaznosti na úpravy sazeb, které předkládá centrální banka. Odchylka bývá stanovena jako pevná, na základě bonity klienta a typu úvěru se stanoví odchylka.

Součástí úvěru jsou i úrokové sazby pro případ, že by klient neplnil závazky ve stanovených termínech = sankční úvěrové sazby

· přesně specifikované splátky úvěru (zda jednorázově, čtvrtletně, měsíčně, apod.)

· součástí úvěrové smlouvy jsou i podmínky, které si banka klade, zejména z hlediska předkládaných informací o finanční situaci (např. účetní výkazy)

· k tomu se ještě přiřazuje otázka kontroly => zda úvěry byly použity na konkrétní účel, na který byly žádány

Hospodářská a finanční situace

2009-06-24T05:40:00.002-07:00

Banka analyzuje situaci klienta (postavení na trhu – struktura, výše a vývoj odbytu), vývoj finanční situace, kdy by mělo být samozřejmé, že má firma u banky, kterou žádá o úvěr, vedeny dlouhodobé účty a tím může předložit minimálně 3-leté přehledy vývoje pohybu peněz na těchto účtech, pokud vykazuje úvěry, tak jak plní podmínky úvěrových smluv, a další….

3) podnikatelský záměr

V návaznosti na analýzu finanční analýzu banka sleduje a vyhodnocuje reálnost podnikatelského záměru a zejména jestli obsahuje příslušnou míru rizika a nejistoty ke kterým může při podnikání dojít. Pokud není podnik bance schopen doložit bilanci za poslední 3-roky, tak není spolehlivý a musí toto za něj garantovat zpravidla jiná osoba.

- Z hlediska úvěrové způsobilosti platí zásada, že každé posouzení (finanční situace, podnikatelského plánu) provádí minimálně dva pracovníci banky na sobě nezávislí a pokud se vyjádří kladně, tak je to splnění prvního kroku, a banka tak může začít s klientem jednat o poskytnutí úvěru.

- V návaznosti na provedenou zkoušku způsobilosti tedy banka přistupuje k tomu, že dá „příslib k poskytnutí úvěru“ a tím pro ni vzniká závazek, protože když v budoucnosti od této úmluvy odstoupí, tak má klient právo požadovat i náhradu škody (musí ji doložit).

- Limitace úvěrů – týká se především velkých úvěrů, kdy zákon obchodním bankám stanoví pravidla poskytování úvěrů v návaznosti na výši základního kapitálu, podílu osobám spřízněným (osob, které jsou s bankou spojeny), poskytování podílů akcionářům + toto mohou upravit i vnitřní pravidla banky.

Úvěrový leasing

2009-06-24T05:40:00.001-07:00

Jakákoliv peněžní i úvěrová činnost je rizikovou činností. Při poskytování úvěru hovoříme o úvěrových rizicích, kdy tato úvěrová rizika vznikají příslibem poskytnutí úvěru klientovi a končí splacením úvěru v plném rozsahu včetně úroků. Tato rizika se týkají všech úvěrových obchodů v plném rozsahu včetně všech dalších činností týkajících se aktivní strany bilance obchodní banky.

Proč podstupuje banka rizika? Podstatnější je však tyto rizika určitým způsobem minimalizovat. Banky postupují standardně v určitých krocích:

1) zkouška úvěrové způsobilosti

Když klient přijde do banky a žádá o poskytnutí úvěru, tak proběhne tzv. zkouška úvěrové způsobilosti.

a) právní postavení žadatele o úvěr – posuzuje se o jakou firmu resp. klienta jde = fyzická osoba, fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost, akciová společnost, atd.,

b) banku zajímá výše základního kapitálu

c) je třeba zkoumat klienta i z hlediska ručení za své závazky u jednotlivých forem podnikání:

* fyzická osoba odpovídá za všechny své závazky svými budoucími příjmy a v podstatě je jim ponecháno pouze životní minimum
* u obchodních společností banky opět přihlíží k typu ručení dle jednotlivých typů společností

d) dále banky zkoumají i odpovědnost z hlediska právního postavení jednotlivých orgánů společností z hlediska řízení společnosti (statutární orgány)

e) zkoumá se osobní důvěryhodnost klienta – získávání referencí o žadateli o úvěr

POZN.: U nás se začal budovat přehled o velkých úvěrech a jak jsou spláceny + jak tyto firmy plní své závazky obecně.

Hypoteční úvěry

2009-06-24T05:39:00.000-07:00

= je takový úvěr, který je poskytnut na zástavu nemovitosti. U těchto dlouhodobých úvěrů se vycházelo z toho, že jištění je zcela reálné. Pokud se poskytne hypoteční úvěr, je vždy nutno se zástavou nemovitosti přistoupit k posuzování hodnoty nemovitosti na základě tzv. tržního odhadu „v nouzi“, což je cena, kdy se klient dostane do problémů se splácením úvěru a nemovitost přejde na poskytovatele úvěru a ten uvažuje, že pro něj nemá žádný smysl a musí tuto nemovitost prodat v co nejkratším čase = předpokládá, za kolik jej bude moci prodat v případě realizace této zástavy.

Hodnota při prodeji v nouzi je řádově až o 1/3 nižší oproti běžné tržní hodnotě (skutečné ceně). Banka neposkytuje proto hypoteční úvěr v plné 100% hodnotě nemovitosti (zástavy). Banka si tak vytváří v maximální míře předpoklad pro návratnost všech peněz, které byly obchodovány prostřednictvím hypotečních úvěrů.

POZN.: Ve své podstatě se u nás všechny typy úvěrů (krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé) poskytují pouze na zástavu nemovitosti!!!

5) Osobní půjčky = představují úvěry na základě smlouvy o úvěru či půjčce, existuje celá řada těchto půjček fyzickým osobám. Banky v současnosti přistupují k této oblasti velice vstřícně => do určité částky 150-200 tis. Kč v případě 1 ručitele a dalších splněných podmínek, je předpoklad, že tyto půjčky budou splaceny.

Peněžní ústavy mají maximální zájem na získání fyzických osob tímto způsobem. Součástí těchto půjček jsou i hypotekární úvěry pro fyzické osoby určené na výstavbu, širší rozvoj těchto však brzdil zákon o hypotekárních a zástavních listech. Nastanou-li problémy se splácením ze strany fyzické osoby, pak předmět hypotéky přechází na poskytovatele hypotečního úvěru.

Úvěrový úpis

2009-06-24T05:38:00.000-07:00

je alternativou emisní půjčky, do této skupiny lze zahrnout středně a dlouhodobé úvěry, které banka poskytuje klientům na základě úvěrové smlouvy. Klient uzavře s bankou smlouvu o poskytnutí úvěru a na základě písemné smlouvy, která se uzavírá na základě ujednání dvou stran (záležitosti upravuje obchodní zákoník).

Patří sem středně a dlouhodobé úvěry, které banka poskytne na základě úvěrové smlouvy. Je to tedy na základě určité listiny, kde se dlužník zavazuje splatit své závazky, ale úvěrová smlouva není obchodovatelná veřejně a nominále není rozděleno – zní na celou částku (objem) úvěru.

V určitých případech lze tuto smlouvu převést na dalšího klienta, ale to pouze v případě problémů ze strany dlužníka, konkrétně například skupiny úvěrů v dlouhodobém horizontu splácení byly postupně převáděny z Komerční banky, a.s. na její dceřinnou společnost Kompo, s.r.o. a následně do Konsolidační agentury.

3) Sanační úvěr = takový úvěr, kterým banka pomáhá financovat náklady spojené s obnovou likvidity a záchranou hospodářské situace podniku. U těchto sanačních úvěrů je třeba maximální obezřetnost a banky pokud je poskytnou, tak chtějí garance od třetích osob a zpravidla garance od státu.

U nás tyto úvěry získaly některé velké podniky, u kterých je značně problematické financování, a zpravidla se při případném krachu těchto gigantů uvažuje i například sociální dopad (psychický dopad) na zaměstnance, kteří by tak ztratily práci => stát garantuje splácení tohoto sanačního úvěru.

*** krátký revolvingový úvěr

problém nastává v případě, kdy si podnik na splácení minulého revolvingového úvěru vezme u banky nový krátkodobý revolvingový úvěr = stálé nahrazování novým revolvingovým úvěrem (ročním), až vzniká neschopnost jej celý splácet

Bankovnictví – 9. přednáška

2009-06-24T05:37:00.000-07:00

Střední a dlouhodobé úvěry

Střednědobé úvěry jsou úvěry, jejichž splatnost je v intervalu 1 až 4 roky a dlouhodobé úvěry mají splatnost delší než 4 roky.

Běžně tyto středně a dlouhodobé úvěry v obecné rovině by měly sloužit k financování dlouhodobých potřeb podnikatelského subjektu, tzn. měly by být vždy spojeny s budováním materiálně-technické základy. Jestliže totiž podnik vyžaduje dlouhodobý úvěr na běžný rozvoj a chod firmy, tak to značí určité problémy.

Nemusí být spojeny však pouze s výstavbou nemovitostí, ale jsou vždy spojeny se zástavou nemovitosti.

1) Emisní půjčka = rozumí se jí skutečnost, když příjemce úvěru (podnikatelský subjekt) potřebuje finanční prostředky (středně či dlouhodobé) k rozvoji své činnosti. K zajištění těchto prostředků emituje cenné papíry (středně či dlouhodobého charakteru), zpravidla emituje dluhopisy a peněžní ústav od něj tyto dluhopisy koupí. To znamená, že banka úvěrové zdroje poskytuje proti cenným papírům. Tyto cenné papíry si poskytovatel úvěru buď ponechá po celou dobu jejich splatnosti v držení nebo může s nimi obchodovat na kapitálovém trhu.

Prostřednictvím emisní půjčky získává peněžní prostředky i stát. Vydávání emisních obligací (CP) podléhá přísným pravidlům a ten kdo uděluje souhlas k emisi tak posuzuje záměr emitenta, čím získává určitou jistotu, že tyto dluhopisy budou zpětně odkoupeny a půjčka bude splacena (reálnost akce).

Emisní půjčka se u nás objevila na počátku 90. Let, ale byla to tzv. emise obligací a jejich prodej – začaly ji poskytovat všechny obchodní banky, které v té době byly silně podkapitalizovány, přidaly se také jako první Čokoládovny Praha a Tabák a také stát používal emise dluhopisů.

Bilance centrální banky

2009-06-23T04:39:00.000-07:00

Bilance centrální banky

- největší pasivum = oběživo

- pasiva a aktiva činí 646 mld. Kč

- pasiva: 209 mld. oběživo, největší položku tvoří závazky vůči bankám – repo-operace 344 mld. Kč

- aktiva = zlato 1 mld. Kč, pohledávky vůči zahraničí 541 mld. Kč, pohledávky vůči klientům 49 mld.

1. Operace na volném trhu

- zcela tržní nástroj

- centrální banka na stejné úrovni na krátkodobém trhu jako jiný obchodník

- buď cenné papíry prodáváme = peníze z ekonomiky jdou do centrální banky = projevem restrikce

- nákupem cenných papírů jdou peníze do ekonomiky = dodání likvidity

- lze sem zařadit i repooperace

repo-sazba = cena penězspíše stahování, ale může mít i opačný charakter stahuje se až 300 mld. Kč u minimálních rezerv centrální banka stahuje okolo 26 mld. – u tohoto způsobu mnohem více tento způsob je velmi nákladný, až několik miliard Kč

2. Pravidla obezřetného podnikání

- spojena spíše s bankovním dohledem

- existují proto tři základní pravidla:

a) pravidla likvidity – banka musí být schopna dostát svých závazků

b) kapitálová přiměřenost – banky pracují s cizími zdroj => stanoví minimální vybavení vlastními zdroji (minimálně 8% vlastních zdrojů z aktiv – přepočtených rizikově vázaných procent)

c) úvěrová angažovanost – opatření proti zneužití akcionářů, aby nepodporovali kapitálově propojené skupiny, kapitálová síla banky je tak rozmělněna = více malých klientů, proti krachu => lepší než jeden velký klient je násobek malých pro rozmělnění rizika operací - kursové rezervy

Politika povinných minimálních rezerv

2009-06-23T04:38:00.002-07:00

- povinné úložky obchodních bank u centrální banky

- povinné rezervy nebyly úročeny = nebylo to výnosné => generovaná ztráta => od 12.7.2001 úročení 12% repo sazbou

část uložit u centrální banka => pohledávka pro obchodní banku => závazek pro centrální banku

· omezení obchodních bank v úvěrové expanzi – likvidní rezerva

- regulace 14-ti denní = přepočítávání stavu závazků – 2% z objemu primárních vkladů musí obchodní banka uložit (dříve až 13%)

- peníze do ekonomiky proudí dvěma kanály – zde je brzděn úvěrový kanál =

1. měnový dopad

2. úvěrový dopad kompenzace bankovnictví zvýšením úrokových sazeb z úvěrů svým klientům (přes cenu peněz), protože když roste cena peněz, tak klesá poptávka, a naopak, čím jsou peníze levnější, tím roste poptávka po úvěrech (stimulace vkladové činnosti)

Centrální banka vyhlašuje:

2009-06-23T04:38:00.001-07:00

- fixing úrokové sazby

- PRIBOR, PRIBIT – pražská mezibankovní sazba

- referenční sazby

- monitoruje na trhu sazby, hlavně market makers v 11 hodin a na další den je vyhlašuje jako referenční sazby na 1 den, týden, 14 dnů, měsíc, 6 měsíců, atd. při domluvě dlouhodobých vkladů př. 6-ti měsíční FRIBOS + 0,8 atd.

- dohoda o sazbě + přirážce

sazby kopírují trh – fixní kdy se vytváří stabilní prostředí pro obě strany

- zajištění proti úrokovým rizikům

- možnost srovnávání úrokových hladin => úrokový diferenciál = rozdíl úrokových hladin

- EURIBOR – nově vytvořená sazba

· otázka srovnatelnosti, porovnatelnosti pro stanovování tržních sazeb

Diskontní sazba

2009-06-23T04:37:00.002-07:00

- vyhlašuje

- sazba za kterou prováděla reeskont směnek, zkrachovalo v roce 1997 - dnes se používají repo-obchody

- byla vyhlašovaná, ale neměla za sebou reálnou změnu – signalizační funkci

- dnes za ní centrální banka provádí obchody s depozitní fasilitou = minimální hodnota – 15 minut před účetní závěrku lze investovat přebytek = uložení minimálně 300 mil. Kč

Lombardní sazba

- nejvyšší sazba

- za ní je poskytován lombardní úvěr – za něj jsou brány cenné papíry jako zástava

- maximální zajišťovací funkce

- dnes úvěr na jemné dolaďování

- krátkodobý úvěr

- zajišťovací úvěr

- do zástavy cenné papíry a jiné movité věci

14-ti denní repo-sazba

- operace charakteru úvěrového, ale i vkladového – s vkladem je spojen pohyb cenných papírů

- americký tendr = vyhlášeny sazby a střed

- dnes mají stahovací charakter

· v únoru 2001 jako základní sazba byla stanovena repo-sazba

· přijata zásada o této sazbě a při jejím pohybu se symetricky posunou i zbylé dvě sazby o +/- 1%

NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY

2009-06-23T04:37:00.001-07:00

přímé (administrativní) = zadávají se př. stanovování litmitně

př. minimální limit sazeb úroků z vkladů atd.

= ponechávají se pro oblasti krizového řízení

= působení na množství peněz v ekonomice

1) diskontní politika (úroková)

2) politika povinných minimálních rezerv

3) operace na volném trhu

4) pravidla obezřetného podnikání

5) ostatní

+ důležitá je komunikace účastníků trhu, hlavně osobní kontakt

1. Diskontní politika

- správněji úroková

- pomocí úrokové sazby ovlivňuje centrální banka peněžní tok = zde funguje svými nástroji – rámuje trh

- existují tři základní sazby:

nejnižší hranice repo-sazba nejvyšší hranice

diskontní sazba lombardní sazba

Útok na českou korunu ze zahraničí – spekulace – květen 1997 = následovala intervence centrální banky, neúspěšné intervence, proto následovalo:

2009-06-23T04:34:00.000-07:00

ð zrušení devizového fixingu = cenová devizová kotva

ð zaveden devizový floating (27.května 1997)

- centrální banka nepropočítává vyhlášení kurz = obraz cen na trhu, banka monitoruje obchodování velkých obchodníků - bank a dle toho vyhlašuje pro další den kurz

- od příštího roku budou existovat dva kurzy

· pro účetnictví (vyhlašovaný kurz)

· pro obchodování se svými klienty

- v letech 1991 – 1997 uplatňovala centrální banka metody 1) a 2) zároveň = MIX = politika divizového fixingu a peněžní zásoba

- v roce 1997 zavedla devizový floating = realizace metody 2)

- prosinec 1997 připojila metodu 4) – dříve cílování čisté inflace – dnes cílování celkové inflace

- v roce 2005 by se inflace měla pohybovat v rozsahu 2-4%, EU banka 0-2%

- cenové deregulace jsou z větší části provedeny

- vstupem do EU dojde ke skoku cen ??? - rozpory v názorech: rozdíl cen u obchodovatelných a neobchodovatelných zboží a služeb => v obchodní sumě už teď je na úrovni EU, máme nižší úroveň mezd než v EU => mzdový náklad je tedy nižší => pokud stoupnou ceny pak stoupne i produktivita práce, v jednotkových cenách by to nemělo mít dopad, v neobchodvatelných cenách existují rozdíly mezi ČR a EU už dlouho dobu => očekává se že neobchodovatelné ceny zůstanou na nižší úrovni i po vstupu do EU, neznám á též je úroveň cen za potraviny = vše se bude odvíjet od zemědělských dotací v EU

V České republice (od 90. let):

2009-06-23T04:33:00.000-07:00

- měnová stabilita - jako priorita cenová stabilita byla neproveditelná

- existoval jiný daňový systém

- zavádění DPH

- jiná cenová politika = podniky platí více než lidi

- maloodběratel má ceny nižší

ð nutná změna:

- přepočítaný objem spotřeby = zahraničí – maloodběratel dražší než velkoodběratel

- dnes se zavádí – zpracování deformace ze socialismu

- devizový kurz se stal v 90. letech „cenovou kotvou“

- fixní kurz k měnám – dříve k 5-ti měnám, dnes pouze k německé marce a dolaru

- kurzový podíl – 65% marka, 35% dolar = dle obratu realizovaného ve vzájemném obchodě

- každý den v 11:00 je zjištěn kurz ve Frakfurtu – propočítáváno – centrální banka měla pravomoc odchýlení o +/- 0,5% = devizová parita – odchylka – sbírání stavu pohledávek dle převýšení poptávky a nabídky + odchylka

- stav narušen:

říjen 1995 – volná směnitelnost Kč cenová deregulace a změny – nižší inflace ve světě než u nás = znehodnocování měny - byly vyšší úrokové měny = přitahovalo to cizince = zvyšuje-li se kurz měny nastává posílení této měny

Implicitní cílování

2009-06-23T04:32:00.000-07:00

- není pevně stanoven cíl

- žádné přesné cíle

- příkladem je USA = federální rezervní systém = FED

4) Implicitní inflace

- strategický cíl = minimalizace inflace př.

- cíl = ukazatel maximálního růstu

- Kanada, Austrálie, Švédsko, Nový Zéland

- inflace – ukazatel hlavní = spotřebitelská cena – meziroční inflace spotřebitelských cen

- lze ovlivňovat jen některé ceny – ne všechny najednou

- málo přehledné pro veřejnost

- ukazatel čisté inflace = bez ukazatele matoucích komodit (to co centrální banka nemůže ovlivnit)

- někde do ukazatelů neřadí zboží ovlivňované mimo stát – př. potraviny

- vývoj cen = multiplikátor hrubého domácího produktu - celkově lepší ukazatel

MIX 1 – 4

ð měnová politika stávající centrální evropské banky

ð většina centrálních bank používala 3 způsoby a Bundesbanka 2 metody

ð dva trendy:

dnes cíluje inflaci a peněžní zásoby v určitém rozpětí dle důležitosti

Hierarchie cílů – je různá

2009-06-23T04:31:00.000-07:00

· měnová stabilita = hlavní cíl

· další růst peněžní zásoby

· operativní př. měnová báze = součet oběživa a volných zdrojů v clearingu

· operativní př. úroková báze

1) Cílování devizového kurzu

- zakotvená pevná veličina

- používá se u slabších zemí

- cílování na př. vazbu – dolar…..cizí měna = částečné vzdání se vlastní měnové politiky

- není znakem ekonomické zaostalosti

- tento režim byl u nás za Rakouska Uherska = cílování k kurzu

- dnes toto existuje u bývalých socialistických východoevropských zemích = většinou nemají volně směnitelnou měnu

- nerovnováha projevena do inflace

- cílování na stabilní zemi

2) Cílování peněžní zásoby

- oblíbená měnová politika

- většina zemí – hlavní reprezentant je německá Bundesbank

- kvantitativní funkce směny = stabilní měna

- toto bylo použito i v USA

- udržení rychlosti přírůstku peněz působí na měnovou stabilitu

- zvýšení množství peněz vede ke zvýšení inflace a následně k nestabilitě

Bankovnictvi – 8. přednáška

2009-06-23T04:29:00.000-07:00

Cíle a nástroje centrální banky

- prostřednictvím měnové politiky zajistit stabilitu měny

- odtržení peněz od zlata = demonetizace zlata = vstupuje do popředí činnosti centrálních bank

stabilita vnitřní = stabilita vnitřní cenové hladiny

stabilita inflace na minimální úrovni

vnější = stabilita devizového kurzu

+ i z hlediska legislativy

- dle Evropské unie je nutnou usměrnit = měnovou politiku a centrální banku

- hlavním cílem je cenová stabilita – nutno zmínit v ústavě = zúžení hlavního cíle centrální banky

- historické cíle = režimy měnové politiky

Měnové režimy – co se cíluje (sleduje), aby byla dosažena stabilizace:

1) cílování devizového kurzu

2) cílování peněžní zásoby

3) implicitní cílování = není přesně určeno

4) implicitní inflace

Úvěr avalský (ručitelský)

2009-06-23T04:27:00.002-07:00

Sjednává se krátkodobý bankovní úvěr, který je poskytnut v případě realizace avalu (ručení). Příklady:

· banka může požadovat v případě směnečného úvěru ještě aby byl úvěr avalován

· v případě existence úvěrů ze zahraničí, za klienta musí zpravidla ručit (spolupodepsat) úvěrovou smlouvu některá z tuzemských bank, v případě, že klient nesplácí, tak musí za něj splácet ručitel – banka

Když existuje aval podnikatelského úvěru, tak se snižuje riziko poskytnutí. V případě, že příjemce není schopen úvěr ve sjednaných lhůtách splácet, je povinen toto činit ručitel, v tom okamžiku vzniká dlužníkovi vůči ručiteli úvěrový vztah.

c) Úvěry účelové

Tyto jsou poskytovány na určitý konkrétně daný účel a příjemce musí garantovat (dokladovat), že peníze budou na tento účel použity!

· úvěr na pohledávky

· úvěr na nákup zboží

d) Osobní půjčky

Jedná se o poskytování úvěrových zdrojů fyzickým osobám.

Pozor na chyták: ve smlouvách se může zaměnit: 6% p.a. ® na 6% p.m. a pak se platí několika násobně vyšší úroky

Reeskontní směnečné úvěry

2009-06-23T04:27:00.001-07:00

= banka koupí směnky, tj. jsou na ní převedeny, vždy je to směnka cizí a výstavcem nesmí být banka (zpravidla se jedná o směnky spojené s prodejem a tokem zboží), ve lhůtě splatnosti této směnky platí bance odběratel, pouze v případě, že ten není schopen dostát svým závazkům, tak se banka obrací na toho, kdo bance směnku poskytl (prodal)

= banka poskytuje úvěr snížený o úroky, tento rozdíl se nazývá úvěrový diskont, který vychází ze sazby, za kterou centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám, tyto jsou navíc kryty reeskontními směnkami (jeden ze způsobů refinancování obchodních bank), směneční účastníci -obchodní banky jestliže chtějí získat tyto reeskontní úvěry, tak musí centrální bance poskytnout informace o svém ekonomickém vývoji, což je velice důležité z pohledu centrální banky pro usměrnění budoucí hospodářské politiky

a) Úvěr lombardní

Jsou to krátkodobé úvěry, které jsou spojeny, resp. poskytovány proti zástavě cenných papírů případně jiných věcí movitých.

· Banka si vybírá, proti kterým cenným papírům bude úvěr poskytovat (likvidita akcií, stabilita vývoje kurzu akcií, …..).

· U movitých věcí se taktéž poskytovatel úvěru (banka) rozhoduje jak bude tyto předměty v případě jejich získání při nesplacení úvěru realizovat (tj. proměnit v peněžní prostředky)

· Předmětem zástavy nesmí být nikdy cenné papíry individuálního charakteru (šeky a směnky).

Výhody:

2009-06-23T04:26:00.001-07:00

· Výstavce ručí za závazek vyplývající ze směnky celým svým majetkem.

· Při vymáhání pohledávky ze směnky platí zkrácené řízení:

V případě, že směnka není v řádném termínu splacena, tak držitel směnky podá návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a soud by ho měl potvrdit do 48 hodin tím, že vydá směnečný rozkaz, pak může dát věřitel návrh na exekuci veškerého majetku výstavce, tak aby byly uspokojeny jeho veškeré požadavky.

b) směnka cizí, kdy výstavcem směnky je banka a na rozdíl od směnky vlastní, výstavce přikazuje směnečníkovi: zaplaťte za tuto směnku, čímž se stává teprve směnečným dlužníkem. Na indosamentu musí být podepsáni oba účastníci. Banka za tuto směnku poskytuje přímo peněžní prostředky.

- Banky již dnes vydávají předtištěné formuláře, při jejichž vyplnění tyto splňují zákonné náležitosti.

- Směnečný úvěr je poskytován tedy oproti směnce.

Výhody:

· směnka je obchodovatelný cenný papír, dlužník může tento cenný papír prodat tím způsobem, že jej převádí na další osoby rubopisem „na řad“, a tak vzniká řada dalších nepůvodních majitelů směnky

Úvěr směnečný

2009-06-23T04:25:00.000-07:00

Název tohoto krátkodobého úvěru se odvíjí od jednoho zvláštního platebního instrumentu, a to směnky. U nás se směnky řídí Směnečným a šekovým zákonem, který jehož podstata vychází z 30. let 20. století, kdy dlužník vystavuje tuto směnku a věřitel mu na ni půjčí peníze.

· úvěr eskontní

· úvěr reeskontní

Určitý podnikatelský subjekt potřebuje finanční zdroje, proto se obrátí na banku a žádá po ní peníze, za které nabízí ručení v podobě směnky. Existují dva způsoby eskontu směnky:

a) směnka vlastní, kdy zákon přesně taxativně vymezuje náležitosti, které musí směnka obsahovat:

· datum a místo vystavení

· neodvolatelný příslib výstavce: „Zaplatím za tuto směnku…….“

· částka slovem i písmem

· kdy má být splaceno

· podpis výstavce

+ pokud není uvedeno, místo kde má být směnka splacena, nahrazuje to místo bydliště výstavce

Úvěry krátkodobé

2009-06-23T04:24:00.000-07:00

a) Úvěr kontokorentní

- Je poskytován klientům na běžném účtu, který má klient zřízen u banky, a v návaznosti na předpokládané finanční potřeby klienta v průběhu období trvání kontokorentního úvěru banka sjednává s klientem úvěrový rámec, tzn. umožní klientovi, aby jeho běžný účet přešel do debetu.

- Je v podstatě úvěrem, o který je mezi podnikateli největší zájem.

- Výše kontokorentu citlivě reaguje na nárazovou potřebu peněz.

- Sjednáváme s bankou, do jaké výše budeme moci čerpat peněžní prostředky a za jakou cenu.

- Typickým oborem činnosti, který se bez tohoto typu úvěru neobejde je zemědělství, kdy se po celý rok vynakládají peníze na obhospodaření polí (náklady) a k tržbám dochází pouze v krátkém časovém úseku - v době sklizní.

- Tím, že je to jeden z nejpoužívanějších krátkodobých úvěrů, tak jsou i podmínky získání kontokorentního úvěru tomu podřízeny:

· klient musí být k bance „vstřícnější“,

· měl by u banky mít alespoň 3 roky jiný typ účtu, o němž má banka veškeré záznamy, zejména vývoj finančních zdrojů (čerpání, vklady),

· poskytuje jej především bonitním klientům.

Bankovnictví – 7. přednáška

2009-06-23T04:23:00.000-07:00

Činnosti obchodních bank
Tvorba (poskytování) úvěrů podnikatelským subjektům

Tato činnost je pro banky jedna z nejvýnosnějších na straně jedné, a na straně druhé je spojena s riziky klientů, ke kterým dochází při poskytování úvěrů. Tato rizika jsou jednak v tom,že příjemce úvěru nebude schopen splatit úroky z úvěru a v některých případech dokonce i jistinu úvěru.

Z hlediska časového horizontu na který se úvěry poskytují rozlišujeme tři základní skupiny:

1) úvěry krátkodobé - časový horizont od poskytnutí do splacení úvěru je do 1 roku

2) úvěry střednědobé - časový horizont je 1 až 4 roky

3) úvěry dlouhodobé - časový horizont je 4 a více let

Úvěry krátkodobé

Tyto krátkodobé úvěry rozlišujeme jednak z hlediska účelu a především z hlediska pojištění.

ŠEKY

2009-06-23T04:22:00.001-07:00

- stále se používají např. ve Francii

- mohou být pro hotovostní výběr nebo bezhotovostní platbu

- pokladní šek = pouze pro hotovostní výběr

- šeky k zúčtování = pouze pro bezhotovostní platbu

- zaručený šek = do 6.500,- Kč (provádí se kontrola krytí šeků = tzv. autorizace)

- firemní + osobní šeky (šekové knížky)

- bankovní šeky = vystavuje je banka, můžu si tím ověřit důvěryhodnost banky

- cestovní šeky = poukázky na zahraniční měnu, počítá se výhodnější kurz (kurz deviza), jsou zabezpečeny proti ztrátě, kolonka kontrasignace = kontrola

- vyhláška č. 36 zakazuje napodobování naší měny, je nutné povolení ČNB

- vyhláška č. 37 řeší, jakým způsobem se přistupuje k poškozeným, neúplným bankovkám, velkým počtům mincí, banka musí přijímat bankovky:

· u mincí mohou banky odmítnout vyšší počet mincí nad částku 100 Kč v jednom nominále,

· pokud je nominále 20,- Kč nebo 50,- Kč, tak můžou odmítnout, když je jich víc než 500 kusů

· odmítnout můžou i platbu historickými stříbrnými nebo zlatými mincemi

100 ks = balíček

10 balíčků = 1000 kusů = svazek

pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 75% 100% náhrady

pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 50% 50% náhrady

pokud je zbytek (útržek) bankovky větší než 25% 25% náhrady

pokud je zbytek (útržek) bankovky menší než 25% žádná náhrada

Příkazy k úhradě

2009-06-23T04:19:00.000-07:00

a) jednorázové (realizují se jedním zúčtováním)

b) trvalé (pro platby, které se ve stejných termínech i částkách opakují):

- jednotlivé

- hromadné

Náležitosti platebních dokladů

Povinné: bankovní spojení na plátce i příjemce (jejich čísla účtů)

číslo bankovního účtu = může mít až 6-ti místné předčíslí, 10 míst matričního čísla, doplněný o 4-místný kód banky

měna když není uvedena uvažuje se CZK částka datum vystavení dokladu konstantní symbol značí charakter platby, když má na konci 8 jedná se o bezhotovostní platbu podpis dle podpisového vzoru

Ostatní: datum splatnosti pokud toto nevyplníme, postup vychází ze Všeobecných platebních podmínek

variabilní symbol až 10-ti místný – např. čísla faktur, objednávek, atd.

specifický symbol až 10-ti místný, pro rozlišení plateb

Dávkový systém:

2009-06-23T04:18:00.000-07:00

I. etapa = zpracování v jednotlivých bankách, úhrady mezi klienty jedné banky a jiných bank, průměrně zpracovává clearingové centrum 750.000 dat (transakcí) denně

II. etapa = operace mezibankovního systému, uzávěrka účetního dne, zpětně operace jednotlivých center, zpětné zúčtování = kontrola

1. den = zpracování vstupních dat

2. den = zpracováním v clearingovém centru

3. den = připsání na účet (prakticky toto probíhá zrychleně pouze 1 - 2 dny)

Mohou vznikat další clearingové centra, podobně je tomu i Evropské unii. Jsou ošetřena vyhláškou č. 51, která se prolíná se Všeobecnými obchodními podmínkami. Jedno clearingové centrum spravuje ČNB.

TARGET = na něj jsou napojena clearingová centra jednotlivých zemí

Příkazy k úhradě

- když dává impuls k platbě plátce = příkazy k úhradě

- když dává impuls k platbě věřitel = příkazy k inkasu

inkasní platby, jsou výjimečný, někdo cizí disponuje s mými prostředky na účtu = je nutný smluvní vztah (smlouva), pouze v případech soudních nebo státní správy (finanční úřad, OSSZ) není nutná dohoda, všeobecně je inkasní forma platby pomalejší

Obchodní zákoník řeší úročení prostředků na účtech:

2009-06-23T04:14:00.001-07:00

§ úročení vzniká v den uložení,

§ konec úročení je 1 den před odepsání z účtu,

§ určení počtu dnů v roce na 360,

§ v měsíci je to 30 dnů,

§ úročení začíná v případě, že banka disponuje prostředky dříve, než jsou připsány (nárok na úročení okamžikem zažádání).

Došlo ke zrušení norem zúčtovacího a platebního styku – dnes je toto řešeno případ od případu ® ČNB zpracovala dokument Všeobecné obchodní podmínky, které musí banky dodržovat a na jejich základě si každá banka vytvoří své vlastní podmínky. Je to obchodní zvyklost = i soudy na toto pohlíží jako na pramen práva.

Automatizace bankovních operací

Výpočetní centrum ČNB ® zjednodušení způsobu operací: údaje se zadaly pouze jednou, když nastala delimitace, tak bylo zavedeno tzv. CLEARINGOVÉ CENTRUM (CC), což je výpočetní centrum, na které jsou napojena centra ostatních bank.

ÚČTOVACÍ A PLATEBNÍ STYK

2009-06-23T04:13:00.000-07:00

- je to charakteristický prvek ve spojitosti s bankami

- je to způsob provádění konkrétní úhrady finančních závazků

- tento platební styk rozlišujeme z několika hledisek na:

· hotovostní

· bezhotovostní

· tuzemský

· zahraniční

· z impulsu věřitele

· z impulsu dlužníka

- východiska v legislativě:

obchodní zákoník uvádí, že úhrada je provedena tehdy, když jsou prostředky napsány na účet věřitele

+ toto platí pouze v obchodním styku, u daní a poplatků je to odepsáním částky z účtu dlužníka

datum předložení datum splatnosti úhrada finačního závazkuplatebního dokladu platebního příkazu

(1 – 2 dny předem)

- mezi klienty dvou různých bank trvá zúčtování (převod peněz) maximálně 3 dny

- mezi klienty jedné banky je zúčtování okamžité

- placení ze zahraničí: záleží na cestě – přes jaké banky platba probíhá

(je třeba vědět, ze které země peníze půjdou)

Bankovnictví – 6. přednáška

2009-06-23T04:11:00.000-07:00

Rozvoj bankovnictví

- po válce pokračoval bankovní vývoj tím, že byly zrušeny banky, které byly německé

- v říjnu 1945 došlo ke znárodnění bank, které předtím byly jako akciové společnosti

- v roce 1948 proběhla centralizace bank: Čechy – Legiobanka, Živnostenská banka

Slovensko – Tatrabanka

- pak existovaly pouze dvě banky na celém území ČSR

- fungovala ještě Poštovní spořitelna a Investiční banka a 729 Lidových družstev

- v roce 1950 vznikla SBČS (Státní banka Československa), která se stala megabankou, protože v ní byly sloučeny činnosti centrální banky a normálních (komerčních) provozoven

- počátkem 50. let došlo ke sjednocení malých peněžních ústavů pod Státní spořitelnu

- v roce 1958 do SBČS spadala i Státní spořitelna

- v roce 1958 byla částečně obnovena činnost Živnostenské banky

- v roce 1965 byla založena Československá obchodní banka jako akciová společnost, která se zabývala správou deviz a obchodním zahraničním stykem

- v letech 1968 až 1969 byla snaha o reformu bankovnictví (neúspěšná)

- v 70. a 80. letech trvalo opět období centralismu bankovnictví

- 80. léta byla obdobím plánování reformy

- k 1.1.1990 došlo k delimitaci bankovnictví, zůstala centrální banka a ostatní části se rozdělily do ostatních bank (Investiční banka, Všeobecná úvěrová banka, ……)

- prvním soukromým subjektem byla Agrobanka, vznik bank byl spojen s privatizací = proces čištění bankovního sektoru, vzniklo 63 bank, z nichž dnes existuje asi 40, zbytek se stal součástí fůzí, likvidací, konkurzů atd.

- letos (2001) proběhla konsolidace bankovního sektoru – uskutečnil se prodej většiny bank zahraničním majitelům

Bankovní soustava je založena na:

2009-06-23T00:43:00.001-07:00

a) univerzálních bankách

b) specializovaných bankách

U nás existuje centrální banka (ČNB), a dále většina tzv. univerzálních bank, pouze některé banky jsou speciální (např. Stavební spoření). Taktéž u nás existují hypotekární banky. Jsou zde i samostatné banky (např. Česká exportní banka). Zvláštní bankovní činností jsou spořitelny, i když jsou bankami univerzálními.

Banky v ČR mohou být založeny pouze jako akciové společnosti (a.s.) nebo vznikají jinak, než podle zákona o bankách, to v případě, kdy se jedná například o spořitelnu nebo úvěrové družstvo, pro které platí zvláštní zákon.

Vztah mezi rentabilitou a likviditou:

čím je něco likvidnější, tím, míň to vynáší

Pokud chce firma i banka přežít na trhu, tak prioritou by měla být likvidita.

Počty bank v roce 1937 působící na území ČSR (subjekty, ne pobočky):

102 obchodních bank

352 spořitelen

147 hospodářských záložen

983 občanských a živnostenských záložen

432 kampeliček

ROZVOJ BANKOVNICTVÍ

2009-06-23T00:42:00.002-07:00

- středověk = nemorální a „bezbožné“ úroky

- největší rozvoj začal v 18. století = vznik bankovních soustav

- rozdělení na dvě větve:

· jednostupňový systém

§ centrální banka je spojeno s komerčním bankovnictvím

· dvoustupňový systém

§ centrální bankovnictví

§ komerční bankovnictví

- léta 1918 až 1926 je u nás období jednostupňového bankovního systému

- v roce 1950 vznikla NBČS – gigantických rozměrů, později se rozdělila na centrální banku a komerční banky

- centrální banky vznikly, protože jejich výhradním úkolem je vydávaní papírových peněz (centrální banka má funkci emisní banky)

- v roce 1668 vznikla první emisní banka Riksbank (Švédsko)

- v roce 1694 vznikla Bank of England jako druhá emisní banka na světě

- v USA byl systém několika centrálních bank, ale tento způsob ztroskotal, byl poté zaveden federální rezervní systém, který tvoří 12 poboček

Centrální banka je banka státu, je to tzv. banka bank. Má roli bankovního dohledu, kontroluje činnost bank, určuje, která banka vstoupí na finanční trh. Má pravomoc ústředního státního orgánu.

Mnoho centrálních bank vzniklo v 19. století. Po 2. světové válce byl trend znárodňování těchto centrálních bank. Centrální banky jsou zpravidla určeny zvláštním zákonem, u nás je centrální banky hybrid, protože není ani akciovou společností ani státní společností, je to ústavní orgán.