Pokud existovala směnitelnost úvěrových peněz – bankovek – za měnový kov
– jejich případné přebytky byly automaticky stahovány z oběhu tím, že je jejich majitelé vyměňovali za měnový kov. To nutilo banky k tomu, aby úvěrovou emisi regulovaly podle množství měnového kovu, kterým disponovaly.
Zrušením směnitelnosti úvěrových peněz za měnový kov mizí živelný regulátor množství úvěrových peněz a je nutné přikročit ke státní regulaci množství peněz v oběhu.
Vytlačením zlata z oběhu a zrušením směnitelnosti nabyly úvěrové peníze postupně charakter papírových peněz.
2) Papírová měnová soustava
U této soustavy jsou základem peněžního oběhu papírové peníze volně nesměnitelné za měnový kov.
Možnost vzniku papírových peněz je dána tím, že při zprostředkování směny nemusí vystupovat peníze s vnitřní hodnotou. Do popředí vystupuje jejich funkční poslání.
Po právní stránce mohou mít papírové peníze formu:
· státovek, představující zvláštní druh úvěrových peněz vydávaných státem,
· nesměnitelných bankovek,
· neplnohodnotných mincí, které mají podobný ekonomický charakter jako papírové peníze.
V této peněžní soustavě mají papírové peníze ve většině případů formu nesměnitelných bankovek, které vydává centrální emisní banka.
